Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1867/2023

27 Cdo 1867/2023-761

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudce JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně Reality MOUŘENÍN, spol. s r. o., se sídlem v Brně, Francouzská 375/41, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 25999877, zastoupené Mgr. Jitkou Špilkovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Lesnická 787/10, PSČ 613 00, proti žalovaným 1) Rezidence Park 1 Svitavy s. r. o., se sídlem v Brně, Klíny 2035/85, PSČ 615 00, identifikační číslo osoby 28853920, zastoupené Mgr. Bohumilou Goold, advokátkou, se sídlem v Brně, Jánská 454/11, PSČ 602 00, a 2) VELFREM a. s., se sídlem v Praze 2, Jana Masaryka 312/46, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 02134900, zastoupené JUDr. Josefem Podhorským, advokátem, se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí 102, PSČ 256 01, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. , o dovoláních žalobkyně a žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 30. 11. 2022, č. j. -704, takto:

Odůvodnění:

1. Okresní soud ve Svitavách rozsudkem ze dne 29. 6. 2021, č. j. -612, zamítl žalobu o určení, že žalovaná 1) je vlastníkem v rozsudku označených nemovitostí (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky II., III., IV. a V.).

2. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I., II., III., V. a části výroku IV. (první výrok), změnil je v části výroku IV. stran nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a státem (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí a čtvrtý výrok).

3. Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé. Předchozí rozsudek ze dne 18. 4. 2018, č. j. -400, kterým Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích potvrdil zamítavý rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 26. 6. 2017, č. j. -339, Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 16. 10. 2019, č. j. -447, (spolu s rozhodnutím soudu prvního stupně) zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalobkyně a žalovaná 1) dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřují proti žádnému z usnesení vypočtených v a nejsou přípustná ani podle

5. Žalobkyně i žalovaná 1) ve svých dovoláních brojí proti závěru odvolacího soudu, podle něhož je kupní smlouva ze dne 20. 4. 2016, jejímž předmětem byly v dovoláním napadeném rozsudku označené nemovitosti (dále jen „kupní smlouva“), platná, neboť sjednanou kupní cenu s ohledem na okolnosti projednávané věci nelze považovat - oproti mínění dovolatelek - za nepřiměřeně nízkou.

6. Dovolatelky však při formulaci dovolacích otázek přehlíží, že jednou ze zásad, na nichž spočívá soukromé právo, je i zásada, podle které daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny [ , ]. Ta je obecným pravidlem, které vychází z maximy, podle níž smlouvy se mají dodržovat (pacta sunt servanda), a které nachází konkrétní odraz v řadě právních norem napříč celým právním řádem. Obecně rovněž platí, že strany kupní smlouvy nejsou vázány či omezeny ve sjednání výše kupní ceny, pokud nepodléhá cenovému předpisu. Mohou si tudíž sjednat i cenu, která se odchyluje od ceny obvyklé (tržní). Prolomení těchto pravidel je možné pouze ve výjimečných případech za splnění zákonných podmínek, např. prostřednictvím institutu neúměrného zkrácení či lichvy (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 96/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

7. Závěr odvolacího soudu, podle něhož v poměrech projednávané věci je kupní smlouva platná, i když byla sjednaná kupní cena nižší než cena obvyklá, z pohledu uvedené judikatury Nejvyššího soudu obstojí.

8. Obě dovolatelky dovozují neplatnost kupní smlouvy s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. . Přitom však přehlížejí, že Nejvyšší soud v označeném rozhodnutí vycházel ze zcela jiných skutkových okolností, neboť se zabýval platností kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím a kupujícím, kteří oba jednali shodnou osobou na pozici statutárního orgánu, a – pro případ, že úmyslem (záměrem) obou smluvních stran při uzavření smlouvy bylo dosáhnout výsledku, jenž odporuje zákonu nebo jej obchází – posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou pro rozpor s , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (jenž se v poměrech projednávané věci s ohledem na datum uzavření kupní smlouvy nemůže uplatnit).

9. O takový případ v projednávané věci – podle skutkových zjištění soudů – nejde. Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, přitom dovoláním nemůže být zpochybněn (srov. ) a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází.

10. Poukazuje-li žalobkyně na rozhodnutí vydané ve „skutkově velmi obdobné věci“ v řízení vedeném Krajským soudem v Hradci Králové – pobočkou v Pardubicích pod sp. zn. , opomíjí, že soud prvního stupně, resp. odvolací soud, v projednávané věci učinil závěr, podle něhož nebyl prokázán úmysl smluvních stran vyvést nemovitosti z majetku žalované 1) za výrazně nízkou cenu, a soud shledal žalovanou 2) dobrověrnou nabyvatelkou.

11. Jestliže byla žalobkyně přesvědčena o tom, že uzavřením posuzované kupní smlouvy jednatel žalované 1) porušil svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a způsobil tím žalované 1) škodu, mohla se žalobkyně [coby společník žalované 1)] domáhat za společnost její náhrady vůči jednateli prostřednictvím společnické žaloby podle a násl. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

12. Ani dovolací argumentace stran namítané pravosti a správnosti expertního posudku č. 707-5/2016 společnosti SINCONSULT s. r. o. přípustnost dovolání nezakládá, neboť soudy obou stupňů při svém rozhodování vycházely z obvyklé ceny nemovitostí stanovené znaleckým posudkem Ing. Michala Koláčka.

13. Konečně vytýká-li žalobkyně soudům nižších stupňů nedostatečné odůvodnění neprovedených důkazů a nesprávný postup dle , poukazuje na údajné vady řízení. V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že k vadám řízení (jsou-li skutečně dány) přihlíží jen, je-li dovolání přípustné; vada řízení sama o sobě není způsobilá přípustnost dovolání založit, neboť není způsobilým dovolacím důvodem ( ).

14. Výroky o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírají o větu první, a , neboť dovolání žalobkyně a žalované 1) byla odmítnuta, a žalované 2) vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

15. Náklady řízení žalované 2) sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby [vyjádření k dovolání žalobkyně ze dne 1. 5. 2023 a vyjádření k dovolání žalované 1) ze dne 1. 5. 2023] podle , bodu 5, a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 3.100 Kč a z náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč podle tak dovolací soud přiznal žalované 2) k tíži žalobkyně a žalované 1) [každé z nich] celkem 4.114 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinné, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 27. 3. 2024

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu