Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1024/22

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatele J. M., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov, zastoupeného JUDr. Pavlem Dostálem, advokátem, sídlem Krajinská 251/16, České Budějovice, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. září 2018 č. j. -2495, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. února 2019 sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. března 2020 č. j. -2606 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. června 2020 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu dne 14. 4. 2022 stěžovatel doručil nekvalifikovanou ústavní stížnost, kterou se domáhá zrušení v záhlaví označených soudních rozhodnutí podle písm. d) y (dále jen " ") a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Po výzvě k odstranění vad podání z 20. 4. 2022 byly vady odstraněny. Stěžovatel tvrdí, že v trestním řízení byla porušena jeho ústavně zaručená práva na zákonného soudce a právo vlastnit majetek dle , d.

2. Pochybení obecných soudů stěžovatel spatřoval v tom, že obecné soudy jako orgány veřejné moci mu uložily mimo jiné podle a , 2 nepřiměřeně vysoký peněžitý trest v počtu 500 denních sazeb po 1 000 Kč, tedy v celkové výši 500 000 Kč, kdy pro případ jeho nevykonání ve stanovené lhůtě byl stěžovateli uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Při stanovení výše trestu došlo k pochybení obecných soudů, neboť řádně nezjistily jeho majetkové poměry a vycházely ze zkreslených, z kontextu vytržených skutečností, jak vyšly najevo v průběhu nalézacího řízení (měl mít příjmy i z páchané trestné činnosti, předchozího zaměstnání, prodeje domu v Protivíně, dlouhodobě ukrývá svůj majetek atd.), které nemají oporu v dokazování. Krajský soud v Českých Budějovicích uložil stěžovateli peněžitý trest ve výši 70 000 Kč a v odvolacím řízení byl zvýšen na 500 000 Kč, a to za situace, kdy Vrchnímu soudu v Praze muselo být zřejmé, že stěžovatel není v žádném případě schopen tuto částku kdy splatit a uložený peněžitý trest se tak reálně stává druhým trestem odnětí svobody. Dále tvrdil, že o jeho stížnosti proti nařízení výkonu poměrné části náhradního trestu odnětí svobody rozhodoval stejný soudce, který mu trest fakticky uložil, proto ze samotné logiky věci vyplývá, že nerozhodne v jeho prospěch. Stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud nálezem zrušil napadená rozhodnutí pro jejich rozpor s jeho ústavně zaručenými právy.

3. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [ , 2 ] a dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť ústavní stížnost je v dané věci opožděná.

4. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně ústavně zaručeného práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení ( ); takovýmto rozhodnutím v posuzované věci je usnesení Vrchního soudu, a proto lhůta k podání ústavní stížnosti počala běžet dnem následujícím po 16. 6. 2020, kdy stěžovateli bylo doručeno rozhodnutí odvolacího soudu ( al. 1 ). Byla-li však ústavní stížnost podána dne 13. 4. 2022 (svěřením zásilky k poštovní přepravě), je zřejmé, že zákonem stanovená lhůta nebyla zachována a že takto podaná ústavní stížnost je opožděná.

5. Ze shora uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle odmítnout soudcem zpravodajem, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a vyjadřovat se k odůvodněnosti ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 23. června 2022

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj