Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 135/2024

-95

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce M. R., zastoupeného Mgr. Jakubem Obešlem, narozeným 23. 7. 1987, bytem v Divišově, Lbosín 10, proti žalované České republice – Ministerstvu dopravy, IČO66003008, se sídlem v Praze 1, Ludvíka Svobody 1222/12, o 110 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. , o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Uherském Hradišti dne 29. 9. 2023 domáhá zaplacení 110 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy, která mu byla způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nezákonném rozhodnutí o uložení trestu zákazu činnosti a nepřiměřené délce řízení.

Žalovaná v průběhu řízení navrhla, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 1, neboť žalobce má bydliště v Praze, v Praze sídlí také zástupce žalobce a příslušná organizační složka žalované. Stěžejní důkazní prostředek představuje spisový materiál, který může být Obvodnímu soudu pro Prahu 1 jednoduše zaslán. Žalobce s navrhovanou delegací vhodnou nesouhlasí, podle jeho názoru by takový postup vedl jen k prodloužení řízení.

Podle , , (dále „“) věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Uherském Hradišti a Obvodnímu soudu pro Prahu 1 návrh na přikázání věci posoudil a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti ve smyslu jsou zejména takové okolnosti, které umožňují hospodárnější, rychlejší, a především po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem.

Při úvaze o možném přikázání věci jinému soudu je však třeba mít na zřeteli, že zákonem stanovená místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba vykládat restriktivně (srov. například nálezy Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. , či ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. , jež jsou dostupné na http://nalus.usoud.cz, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod č. Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. , ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. , či ze dne 27. 3. 2020, sp. zn. , dostupná, stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz). Delegace vhodná je tedy výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. ).

Důvody pro delegaci vhodnou ve smyslu a 3 vznesené žalovanou nejsou dostatečné k prolomení výše uvedeného ústavního principu. I s přihlédnutím k negativnímu stanovisku žalobce nelze považovat sídlo a bydliště účastníků či jejich zástupců v obvodu jiného soudu, než u kterého bylo řízení zahájeno, za natolik závažnou skutečnost, aby navrhovaný postup odůvodnila, zejména označili-li účastníci výhradně listinné důkazy. K odkazu žalované na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2022, sp. zn. , dovolací soud dodává, že v uvedeném rozhodnutí bylo vyhověno návrhu žalované na přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti za situace, kdy soud vzhledem k pasivitě žalobce vycházel v souladu s z toho, že proti takovému postupu nemá žalobce námitky.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu podle nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 3. 2024

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu