Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3551/2023

30 Cdo 3551/2023-509

USNESENÍ

M. M.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 8. 2023, č. j. -490, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobkyně (dále též „dovolatelka“) se domáhala odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nezákonným rozhodnutím, a to usnesením Policie České republiky ze dne 24. 10. 2011, č. j. KRPS-29644-297/TČ-2010-010081-ODKL, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro podezření ze spáchání zločinu úvěrového podvodu formou spolupachatelství, přičemž trestní řízení bylo vedeno u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. a rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. , byla žalobkyně zproštěna obžaloby v plném rozsahu. Po částečném pravomocném rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 31. 10. 2016, č. j. -166, zůstal předmětem řízení nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 45 000 000 Kč.

Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 13. 3. 2019, č. j. -289, rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 80 000 Kč (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení 44 920 000 Kč (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III, IV, V). Soud prvního stupně konstatoval, že v řízení byla prokázána existence nezákonného rozhodnutí, a to usnesení Policie České republiky ze dne 24. 10. 2011, č. j. KRPS-29644-297/TČ-2010-010081-ODKL, kterým bylo vůči žalobkyni zahájeno trestní stíhání a které mělo za následek vznik nemajetkové újmy žalobkyně, za níž odpovídá stát.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným rozsudkem, v pořadí druhým po zrušení předchozího rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 1. 3. 2023, sp. zn. , rozsudek soudu prvního stupně změnil jen tak, že se zamítá žaloba co do částky 20 000 Kč, jinak jej potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II, III).

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně, zastoupena advokátkou ( ), v rozsahu výroku I, včasným dovoláním ( ), které však Nejvyšší soud postupem podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, jako nepřípustné odmítl.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání podle nezakládá otázka, „zda v případě, kdy u žalobkyně propukla v důsledku nezákonného trestního stíhání úzkostně depresivní porucha a žalobkyně byla odškodněna za ztížení společenského uplatnění, je nutné přihlížet k poškození zdraví (například v rámci intenzity duševních útrap) též při stanovení výše zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu dle “, již dovolatelka považuje za dosud neřešenou v rozhodovací praxi dovolacího soudu.

Odvolací soud při hodnocení výše zadostiučinění podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“, vycházel ze závěrů judikatury Nejvyššího soudu, a to rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. či ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a vázán závazným právním názorem kasačního rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 3. 2023, sp. zn. , v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2020, sp. zn. ) učinil srovnání věci s obdobnými případy.

Jestliže odvolací soud novou skutečnost, že u žalobkyně byla v jiném soudním řízení zjištěna smíšená úzkostně depresivní porucha v důsledku trestního stíhání, zhodnotil tak, že v důsledku nezákonného trestního stíhání žalobkyně trpěla duševními útrapami, avšak tyto duševní útrapy se vyvinuly až do duševního onemocnění, které bylo v jiném řízení odškodněno jako škoda na zdraví, a nelze proto z téhož titulu navyšovat zadostiučinění i v řízení tomto, nijak se tím neodchýlil ve smyslu od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, podle které poškození zdraví žalobkyně (vznik tělesného či duševního onemocnění) je nárokem se samostatným skutkovým základem a neodškodňuje se v režimu náhrady nemajetkové újmy podle OdpŠk (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. ), v rámci kterého se zohledňují z hlediska zvýšené závažnosti (intenzity) újmy toliko zvýšené duševní útrapy, u kterých se ještě o škodu na zdraví nejedná (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. ).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 1. 2024

Mgr. Vít Bičák

předseda senátu