Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 192/2024

22 Cdo 192/2024-1033

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Králíkem, Ph.D., ve věci žalobce P. R., proti žalovaným: 1) Česká spořitelna, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, IČO: 45244782, a 2) Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, IČO: 47116617, o zaplacení 27 471,59 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2022, č. j. -906, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Podle věty první , , (dále jen „ “) v odůvodnění usnesení, jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 13. 4. 2022, č. j. -896, zastavil řízení o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o podaném dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2016, č. j. -483, a to pro překážku věci pravomocně rozhodnuté.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 5. 9. 2022, č. j. -906, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 28. 11. 2022 dovolání (č. l. 927), které následně doplnil podáním ze dne 12. 12. 2022 (č. l. 931). S ohledem na nesprávné poučení o nepřípustnosti dovolání v napadeném usnesení odvolacího soudu jsou obě podání – jak dovolání, tak i jeho doplnění – podána v zákonné lhůtě.

Dovolatel však při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (srov. ); nesplnil tak podmínku povinného zastoupení pro dovolací řízení.

Žalobce sice součástí dovolání učinil i žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, jeho návrh byl nicméně usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. 1. 2023, č. j. -937, zamítnut (a odvolání žalobce proti tomuto usnesení bylo následně soudem prvního stupně odmítnuto pro opožděnost usnesením ze dne 30. 3. 2023, č. j. -947, což bylo následně k dalšímu odvolání žalobce potvrzeno i usnesením odvolacího soudu ze dne 31. 10. 2023, č. j. -972).

Soud prvního stupně poté dovolatele ke splnění podmínky povinného zastoupení podle již opětovně nevyzýval. K ohrožení procesních práv dovolatele však tímto postupem dojít nemohlo, neboť o následcích nesplnění podmínky povinného zastoupení byl poučen soudem prvního stupně i v posuzované věci již dříve, a nadto je Nejvyššímu soudu z úřední činnosti známo, že se dovolatel v minulosti na Nejvyšší soud s dovoláním obracel mnohokrát, a byl soudy ke splnění podmínky povinného zastoupení vyzýván opakovaně, opět včetně poučení o následcích nevyhovění těmto výzvám [srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. , ze dne 16. 8. 2017, sp. zn. (ústavní stížnost proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. ), usnesení ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. , či ze dne 25. 3. 2020, sp. zn. ].

Jak se přitom podává z ustálené judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu, poučení o důsledcích nesplnění podmínky povinného zastoupení není nezbytné, jestliže byl stěžovatel v minulosti opakovaně poučován o nutnosti povinného zastoupení a důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým; srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. (a v něm citovaná usnesení Ústavního soudu), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. , ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. , ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. , či ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. .

Jelikož dovolatel nesplnil podmínku podle , Nejvyšší soud dovolací řízení podle , a zastavil.

V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 1. 2024

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu