Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 9/2024

22 Cdo 9/2024-201

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně Š. J., zastoupené JUDr. Pavlem Švandrlíkem, advokátem se sídlem v Kostelci nad Orlicí, Na Lávkách 778, proti žalovaným 1)H. B., 2) A. G., 3) J. G., a 4)P. P., všem zastoupeným JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Semtín 81, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 1. 2023, č. j. -148, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 30. 8. 2022, č. j. -137, zastavil řízení o určení vlastnictví. Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 31. 1. 2023, č. j. -148, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

2. Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání.

3. Přípustnost dovolání spatřují v , , (dále jen „ “) bez dalšího upřesnění. Dovolatelé trvají na pokračování v řízení „protože se jedná o řízení, kterým se musí dořešit otázka zásadního právního významu ohledně vlastnictví k nemovitým věcem uplatněným dle zákona o půdě, tedy jednoho z restitučních zákonů tak, aby podle tohoto rozsudku mohlo být zapsáno vlastnictví žalovaných a není rozhodné, zda je ještě ve vlastnictví pozemků […] původní žalobkyně, …“. Žalovaní uvádí, že v nyní souzené věci byly porušeny „všechny hlavní zásady zákona o půdě, jehož smyslem a cílem byla náprava majetkových křivd“. Zdůrazňují, že předmět tohoto řízení je rovněž předmětem restitučních nároků žalovaných. Navrhují, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a soudu prvního stupně a věc jim vrátil k dalšímu řízení.

4. Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

5. Dovolání žalovaných trpí vadami, pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení.

6. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

7. Podle až 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

8. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , dostupné, stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz). K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání (k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , dostupné na nalus.usoud.cz), neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. ). Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení.

9. Posouzení formálních náležitostí dovolání stanovených , a to včetně řádného vymezení otázky přípustnosti dovolání, není ze strany Nejvyššího soudu přepjatým formalismem, ale zákonem stanoveným postupem [srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. , či stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , rozhodnutí dostupná na nalus.usoud.cz)].

10. Žalovaní k vymezení přípustnosti dovolání uvedli pouze odkaz na ; konkrétní právní otázku a k ní relevantní právní argumentaci ve vztahu k rozhodovací praxi dovolacího soudu nevymezili, ani z textu dovolání nelze jednoznačně dovozovat, o jakou konkrétní právní otázku dovolacím soudem řešenou, neřešenou či eventuálně nesprávně řešenou jde. Žalovaní pouze nesouhlasí se zastavením řízení. Dovolání tak postrádá nejen řádné vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ), ale i řádné vymezení dovolacího důvodu dle

11. Vady dovolání nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny, jde o vady, které brání věcnému přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu a meritornímu rozhodnutí o podaném mimořádném opravném prostředku. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaných podle odmítl.

12. V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 1. 2024

Mgr. David Havlík předseda senátu