Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 888/22

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Josefa Jandy, zastoupeného JUDr. Bedri Tomáškem, advokátem se sídlem Politických vězňů 27, Kolín, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021 č. j. -357, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2019 č. j. -202 a usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 18. 7. 2019 č. j. -136, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a a násl. d (dále jen " ") a y, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

Z obsahu napadených rozhodnutí a ústavní stížnosti se podává, že Okresní soud v Nymburce zamítl návrh stěžovatele na zastavení exekuce s odůvodněním, že není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu. Krajský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Nejvyšší soud odmítl dovolání, protože nesplňovalo jeho obligatorní náležitosti, zejména údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění zvoleného předpokladu přípustnosti dovolání, v důsledku čehož se dovolatel míjí i s důvodem dovolání.

Dříve, než mohl Ústavní soud přistoupit k posouzení návrhu, musel prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, a proto ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout.

Posledním opravným prostředkem ve věci stěžovatele bylo dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2019 č. j. -202 (stěžovatel v doplnění ústavní stížnosti nesprávně uvádí č. j. -202), o němž rozhodl Nejvyšší soud napadeným usnesením ze dne 23. 6. 2021. Podle sdělení Okresního soudu v Nymburce bylo usnesení Nejvyššího soudu doručeno právnímu zástupci stěžovatele dne 8. 7. 2021. Ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena dne 31. 3. 2022. Je tedy zjevné, že ústavní stížnost byla podána až po lhůtě stanovené . Nic na tom nemění skutečnost, že stěžovatel podal ústavní stížnost datovanou ke dni 6. 9. 2021 k soudnímu exekutorovi, který ji obdržel dne 10. 9. 2021 a Ústavnímu soudu ji následně postoupil, a to právě k datu 31. 3. 2022. Ústavní stížnost je třeba doručit Ústavnímu soudu. Doručení návrhu jinému orgánu veřejné moci (tedy i soudnímu exekutorovi) nemá za následek zahájení řízení před Ústavním soudem (k tomu srov.

sp. zn.

).

Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. června 2022

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj