Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 773/2023

28 Nd 773/2023-81

USNESENÍ

Odůvodnění:

1. V řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , rozhodl soud prvního stupně rozsudkem ze dne 26. 7. 2023, č. j. -49, jímž žalobě v plném rozsahu vyhověl (žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 300 000 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení) a zavázal žalovanou k náhradě nákladů řízení.

2. Rozsudek soudu prvního stupně napadla žalovaná blanketním (zákonné náležitosti postrádajícím) odvoláním.

3. Podáním došlým soudu prvního stupně dne 26. 10. 2023 žalovaná oznámila, že „změnila adresu“, s tím, že „nová adresa (je) XY“, a požádala soud „o předání svého případu pod patřičný soud podle svého trvalého bydliště“. Uvedený návrh byl soudem prvního stupně dle jeho obsahu vyhodnocen jako návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti – Městskému soudu v Praze.

4. Na výzvu soudu žalobkyně sdělila, že proti přikázání věci Městskému soudu v Praze „nemá námitek“.

5. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána ( , ; dále jen „ “), posoudil návrh žalované a shledal, že předpoklady pro přikázání věci jinému soudu nejsou dány.

6. Podle může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

7. Důvody pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu (k delegaci vhodné) mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Předpokladem přikázání věci jinému soudu dle citovaného ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci, přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, jenž má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ve svazku č. 24, ročník 2001, str. 281; z judikatury Nejvyššího soudu pak např. usnesení ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod č. 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

8. Zásadně pak okolnosti toho druhu, že účastník řízení nemá bydliště (sídlo, pracoviště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště (sídla, pracoviště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s organizačními, finančními a jinými obtížemi, jsou opět spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. ). Případnou nezbytnou osobní účast účastníka při určitém úkonu je možno řešit též dožádáním podle (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. ).

9. Žalovanou uplatněná okolnost o změně jejího trvalého pobytu v průběhu řízení – ve světle výše uvedeného – bez dalšího nepředstavuje relevantní důvod k přikázání věci jinému soudu. V daném případě, i s ohledem na to, že jde o odvolací řízení, které je z hlediska skutkového stavu postaveno na zákazu novot v systému neúplné apelace, nelze přikázání věci jinému odvolacímu soudu podle považovat za opatření, které by vedlo k rychlejšímu či hospodárnějšímu projednání odvolání (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. ). Na tom nic nemění ani v dané věci poměrně vstřícný postoj žalobkyně k žalovanou podanému návrhu.

10. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci jinému odvolacímu soudu nevyhověl, tedy věc podle ustanovení Městskému soudu v Praze nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 1. 2024

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu