Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3798/2023

21 Cdo 3798/2023-175

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 427/16, o 300 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. září 2020, č. j. -84, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. ledna 2021, č. j. -95, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2021, č. j. -121, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. září 2021, č. j. -116, takto:

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

IV. Žalobce je povinen do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 soudní poplatek za dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2021, č. j. -121, ve výši 4 000 Kč.

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 9. 2021, č. j. -116, rozhodl, že se žalobci nepřiznává osvobození od soudních poplatků.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. 12. 2021, č. j. -121, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu a jím potvrzenému usnesení soudu prvního stupně (výslovně proti všem jejich výrokům) podal žalobce (nezastoupený advokátem) dne 12. 12. 2022 dovolání, v němž požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu ( ). Žalobce však svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i usnesení soudu prvního stupně. Opravným prostředkem sloužícím k přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání (srov. ). tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle ustanovení věty první ve spojení s ustanovením zastavil řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2021, č. j. -116 (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 45/2000 v časopise Soudní judikatura, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč.).

Podle není dovolání podle přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2021, č. j. -121, pokud jím bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž rozhodl o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků, není přípustné podle ustanovení

O nepřípustnosti dovolání byl žalobce poučen v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2021, č. j. -121, podle ustanovení odmítl.

Žalobce sice nesplnil podmínku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení ( ), vzhledem k ustanovení části věty za středníkem však nebyl důvod činit opatření k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení.

S ohledem na odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle nebylo ani rozhodováno o žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků, neboť osvobození dovolatele od soudního poplatku za dovolání zde nepřichází v úvahu (srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o soudních poplatcích“), a žalobci byla uložena povinnost k zaplacení soudního poplatku za dovolání [srov. a ve spojení s zákona o soudních poplatcích]; výše poplatku vyplývá z položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 1. 2024

JUDr. Pavel Malý předseda senátu