Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 122/2023

11 Tcu 122/2023-41

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

M. Ď.

, rozsudkem Zemského soudu Tübingen, Spolková republika Německo, ze dne 8. 7. 2021, sp. zn. 5 Ks 32 Js 578/21,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Zemského soudu Tübingen, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 8. 7. 2021, sp. zn. 5 Ks 32 Js 578/21, který nabyl právní moci dne 16. 7. 2021, byl M. Ď. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestných činů vraždy podle skupina 3 varianta 2 německého (dále jen „ “), loupeže podle , úmyslného ublížení na těle podle a vyhrožování podle . Za uvedené trestné činy byl odsouzenému cizozemským soudem uložen trest odnětí svobody na doživotí.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označených trestných činů (stručně řečeno) tím, že:

večer dne 7. 1. 2021 mezi 21:23 hod. a 22:08 hod. zaklepal na dveře bytu poškozené B. W. v obci XY a začal – bezprostředně poté, co ho poškozená vpustila dovnitř – tuto tlouci svými pěstmi do oblasti hlavy. Mimo to poškozenou rdousil.

Poté si dle svého předem učiněného záměru vzal EC kartu poškozené, její mobilní telefon, mobilní část jejího telefonu k pevné lince, její klíče a peníze v hotovosti, aby si pro sebe ponechal a používal přinejmenším EC kartu a peníze v hotovosti.

Poté, co poškozené W. pohrozil, že ji zabije, pokud by informovala policii, byt opustil.

V časných ranních hodinách dne 8. 1. 2021, pravděpodobně v 2:00 hod., se vrátil do bytu poškozené W., která se již odebrala na lůžko, a pomocí klíče, který si odnesl, si otevřel dveře a poškozenou W. rdousil do té doby, dokud nakonec z důvodu nedostatku kyslíku nedošlo k jejímu úmrtí.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.

6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestných činů vraždy podle § 140 tr. zákoníku, loupeže podle § 173 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 tr. zákoníku).

7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky zvlášť závažného zločinu vraždy podle § 140 odst. 2, odst. 3 písm. j) tr. zákoníku, zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku. Odsouzený totiž úmyslně usmrtil po předchozím uvážení jinou osobu ve snaze zakrýt jiný trestný čin, proti jinému užil násilí v úmyslu se zmocnit cizí věci a konečně sobě bez souhlasu oprávněného držitele opatřil platební prostředek jiného.

Formální podmínky

ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.

8. V posuzované věci jsou zároveň dány i

podmínky materiální povahy

. Odsouzený se dopustil nejzávažnější trestné činnosti vůbec, neboť chrání lidský život jako nejdůležitější společenskou hodnotu a také svým jednáním porušil právem chráněný zájem na ochraně před násilným odnímáním movitých věcí, které má oprávněný u sebe či jinak ve své moci, jakož i zájem na řádném fungování bezhotovostního platebního styku. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen trest odnětí svobody na doživotí, tedy nejpřísnější druh trestu, jaký lze pachateli v demokratickém právním státu uložit. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. Ď. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. 12. 2023

JUDr. Petr Škvain, Ph.D.

předseda senátu