Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1316/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Vladimíra Sládečka a Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Jiřího Hajna, zastoupeného JUDr. Vladanou Vališovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 2, Balbínova 1093/27, proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. -80 ze dne 17. 3. 2022, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a 1) Ministerstva zdravotnictví, se sídlem v Praze 2, Palackého náměstí 375/4, a 2) Ing. Hany Druckmüllerové, Ph.D., jako vedlejších účastníků, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se návrhem u Nejvyššího správního soudu (dále též jako "NSS") domáhal zrušení části mimořádného opatření vedlejšího účastníka 1) [dále jen "ministerstvo"] č. j. MZDR 1575/2020-61/MIN/KAN ze dne 27. 10. 2021 (dále jen "mimořádné opatření") vydaného podle a , o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, jímž byl zakázán v jím stanovených případech pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest, kterými jsou respirátor nebo obdobný prostředek; konkrétně stěžovatel brojil proti článku I bodu 2 písm. e) mimořádného opatření, podle kterého se uvedený zákaz nevztahuje na "pedagogické pracovníky, kteří byli očkováni proti onemocnění covid-19 a od dokončeného očkovacího schématu podle souhrnu údajů o přípravku uplynulo nejméně 14 dní".

2. Nejvyšší správní soud odmítl návrh stěžovatele podle , o mimořádných opatřeních při epidemii onemocněním COVID-19 (dále jen " "), pro zjevnou neopodstatněnost napadeným usnesením. Uzavřel, že se přezkumu mimořádných opatření týkajících se povinnosti nosit ochranu dýchacích cest již věnoval v řadě případů a v žádném z nich tamější mimořádné opatření nezrušil ani nevyslovil jeho nezákonnost. Přezkumem napadené části mimořádného opatření se nadto NSS již zabýval v rozsudku č. j. -36 ze dne 9. 3. 2022, na jehož odůvodnění v napadeném usnesení odkazuje. Dále NSS dospěl k závěru, že mimořádné opatření není diskriminační vůči neočkovaným pedagogickým pracovníkům a je přezkoumatelné.

3. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatel jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz , a o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")] domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, neboť je přesvědčen, že jím byla porušena jeho ústavně zaručené práva v a d (dále jen " ").

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti v prvé řadě namítá, že mu NSS odepřel právo na soudní ochranu a spravedlivý proces, rozhodl-li, že jeho návrh odmítne jako zjevně neopodstatněný, ačkoli nešlo o věc skutkově ani právně jednoznačnou, v níž by právní závěr vyplýval z textu zákona bez potřeby další interpretace. V napadeném usnesení NSS rovněž stranil ministerstvu coby orgánu veřejné moci, čímž porušil právo stěžovatele na rovné zacházení. NSS se nezabýval některými tvrzeními stěžovatele ani jím předkládanými důkazy a při analogii s jiným jeho rozhodnutím vyvodil zcela jiné závěry, než jaké vyvodit měl. NSS dále nelegitimně vyhodnotil ochranu jednotlivců jako důvod pro odlišné zacházení a neprovedl test proporcionality, ačkoli stěžovatel výslovně namítal, proč by neměl přejímat závěry z předchozích řízení.

5. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

6. Ústavní soud není další přezkumnou instancí a zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti jiných orgánů veřejné moci, neboť je podle y soudním orgánem ústavnosti. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů. Proto vedení řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad podústavního (správního) práva a jeho aplikace na jednotlivý případ je v zásadě věcí obecných (správních) soudů a o zásahu Ústavního soudu do jejich rozhodovací činnosti lze uvažovat pouze za situace, kdy je jejich rozhodování stiženo vadami, které mají za následek porušení ústavnosti [srov. např. nález

sp. zn.

ze dne 25. 9. 2007 (N 148/46 SbNU 471)] - takové vady v nyní projednávané věci ovšem Ústavní soud nezjistil.

7. Odmítl-li NSS návrh stěžovatele jako zjevně neopodstatněný s odkazem na svoji předchozí judikaturu (srov. rozhodnutí citovaná v bodech 11, 12, 14 a 15 napadeného usnesení), zejména na rozsudek č. j. -36, neshledává v takovém postupu Ústavní soud žádné ústavněprávní vady či porušení ústavně zaručených práv stěžovatele, obzvláště, umožňuje-li výslovně takový postup (shodně viz usnesení

sp. zn.

ze dne 22. 6. 2021,

sp. zn.

ze dne 27. 7. 2021 nebo

sp. zn.

ze dne 8. 2. 2022; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz).

8. K uvedenému lze dále dodat, že NSS se námitkami stěžovatele (které z velké části reprodukuje i v ústavní stížnosti) věcně zabýval a řádně je vypořádal. Skutečnost, že stěžovatel se závěry NSS nesouhlasí, nemůže založit důvodnost jeho ústavní stížnosti [srov. nález

sp. zn.

ze dne 9. 7. 1996 (N 63/5 SbNU 481)]. Ústavní soud přezkoumal obsah napadeného usnesení a dospěl k závěru, že je logicky a srozumitelně odůvodněno, nevykazuje známky svévole či libovůle a nevybočuje ze zákonného rámce.

9. Ačkoli NSS v napadeném usnesení výslovně neodpovídá na každý argument stěžovatele, Ústavní soud již v minulosti dovodil, že není porušením práva na soudní ochranu, nebuduje-li obecný soud vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, ale je jeho úkolem uchopit obsah a smysl argumentace (její podstatu) a vypořádat se s ní [srov. např. nález

sp. zn.

ze dne 12. 2. 2009 (N 26/52 SbNU 247)] - těmto ústavněprávním požadavkům v nyní projednávané věci NSS dostál.

10. V napadeném usnesení NSS explicitně posuzoval stěžejní otázku, zda není mimořádné opatření diskriminační ve smyslu y a zda odpovídá požadavkům y (viz body 17 a 18 napadeného usnesení); rovněž vyložil, že otázky spojené s mimořádnými opatřeními jsou často ryze odborné a při jejich přezkumu je podstatné, zda jejich odůvodnění vychází z odborných podkladů svědčících zvolenému řešení (viz bod 20 napadeného usnesení). Úvahy NSS, jež vycházejí především z jeho ustálené rozhodovací praxe týkající se přezkumu mimořádných opatření v obdobných věcech [nadto se již v minulosti zabýval nyní přezkoumávanou částí mimořádného opatření (srov. již citovaný rozsudek NSS č. j. -36) i jím jako celkem (srov. rozsudek NSS č. j. ze dne 17. 12. 2021, vůči němuž byla ústavní stížnost odmítnuta usnesením

sp. zn.

ze dne 29. 3. 2022)], přitom Ústavní soud neshledává nikterak nepřiměřenými či extrémními.

11. Protože Ústavní soud dospěl k závěru, že napadeným rozhodnutím nebyly porušeny ústavně zaručené práva nebo svobody stěžovatele, ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. června 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu