Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Nd 776/2023

27 Nd 776/2023-67

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně PROFI CREDIT Czech, a. s., se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 61860069, zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem, MBA, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, PSČ 500 03, proti žalované L. N., zastoupené JUDr. Zuzanou Malaníkovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Příkop 27/2a, PSČ 602 00, o zaplacení směnečného peníze 24.780,57 Kč s příslušenstvím a směnečné odměny 82,60 Kč, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. , o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

se nepřikazuje

k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.

Odůvodnění:

[1] Návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu doručeným Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích dne 4. 4. 2023 se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení směnečného peníze 24.780,57 Kč s příslušenstvím a směnečné odměny 82,60 Kč z titulu směnky, kterou se žalovaná zavázala bezpodmínečně zaplatit žalobkyni do 20. 1. 2009, avšak ve lhůtě a v místě splatnosti tak neučinila.

[2] Místní příslušnost žalobkyně odůvodnila tím, že podle , (dále též jen „ “), je vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v , k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru. Podle směnky je platebním místem „XY“.

[3] V podání ze dne 15. 5. 2023, kterým žalovaná vznesla námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, též namítla místní nepříslušnost Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích.

[4] Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 2. 8. 2023, č. j. -57, zamítl žalovanou vznesenou námitku místní nepříslušnosti Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, neboť „na žalobkyní předložené směnce je uvedeno místo placení XY. Vzhledem k této skutečnosti a k ustanovení soud považuje námitku místní nepříslušnosti zdejšího soudu … jako nedůvodnou“.

[5] Pro případ, že by místní příslušnost Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích byla dána, navrhla žalovaná v témže podání ze dne 15. 5. 2023, aby „Nejvyšší soud rozhodl o přikázání věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Brně“. Svou žádost odůvodnila tak, že „k vyplnění platebního místa došlo v rozporu s vyplňovacím právem žalobkyně, … takový postup znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě žalované jako spotřebitelky, … ani žalobkyně již nemá sídlo v Pardubicích“. Dále žalovaná uvedla, že „je samoživitelkou s nezletilým dítětem a bez finančních prostředků, kdy nebude schopna hradit své další právní zastoupení v této věci a bude muset jednat před soudem osobně“. Projednání věci u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích by pro žalovanou „fakticky“ znamenalo „odnětí možnosti jednat před soudem“. Podle žalované je tak dán „vážný důvod“ pro přikázání věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Brně, v jehož obvodu má bydliště.

[6] Žalobkyně se k návrhu žalované na přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti vyjádřila v podání ze dne 13. 12. 2023 tak, že s tímto návrhem „nesouhlasí a má za to, že tento návrh není důvodný“.

[7] Podle věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

[8] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. K tomu srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/24 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[9] K přikázání věci jinému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. ).

[10] V poměrech projednávané věci a za situace, kdy žalobkyně s návrhem nesouhlasí, Nejvyšší soud naplnění předpokladů pro přikázání věci Krajskému soudu v Brně, jímž by došlo k prolomení zásady vyjádřené v článku 38 odst. 1 d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, neshledal.

[11] Skutečnost, že žalobkyně (podle tvrzení žalované) vyplnila směnku v rozporu s vyplňovacím právem, nemůže vést k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Je tomu tak proto, že (jak je uvedeno výše) tento institut slouží především hospodárnějšímu, rychlejšímu, spolehlivějšímu a důkladnějšímu projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Nemůže však vést k odnětí věci zákonem určenému soudu jen proto, že jeden z účastníků řízení má pochybnosti o skutkových okolnostech, jež zakládají místní příslušnost soudu. K řešení takové situace slouží námitka místní nepříslušnosti soudu, kterou žalovaná v projednávané věci vznesla. Soud prvního stupně ji však usnesením ze dne 2. 8. 2023, č. j. -57, zamítl, a protože proti němu žalovaná nepodala odvolání, usnesení dne 22. 8. 2023 nabylo právní moci.

[12] Důvodem pro přikázání věci Krajskému soudu v Brně pak nemůže být ani skutečnost, že žalovaná nemá dostatek financí, a případné cestování ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích je pro ni obtížné kvůli péči o nezletilé dítě. Nejvyšší soud nemíní jakkoli zlehčovat zajisté komplikovanou situaci žalované, obecně však platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. , ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. , či ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. ).

[13] Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu žalované na přikázání věci Krajskému soudu v Brně podle nevyhověl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 1. 2024

JUDr. Marek Doležal předseda senátu