Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 72/2023

-11663

USNESENÍ

Š. R.

,

I. S.

,

D. A.

,

I. A.

,

J. B.

,

T. B.

,

T. F.

,

P. M.

,

P. M.

,

M. Z.

,

I. L., D. J.

,

P. P.

a

V. P.

, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. o návrhu předsedkyně senátu na odnětí a přikázání věci takto:

Podle § 25 tr. ř. se věc Městskému soudu v Praze

neodnímá

.

Odůvodnění:

1. U Městského soudu v Praze byla na jmenované obviněné podána obžaloba pro zločiny zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm.

a) tr. zákoníku a podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku.

2. Předsedkyně senátu Městského soudu v Praze podala Nejvyššímu soudu návrh podle § 25 tr. ř. na odnětí věci a její přikázání Krajskému soudu v Brně. V něm uvedla, že trestná činnost byla páchána v Praze, Brně, Ostravě a Třebíči (podle sídla příslušných finančních úřadů). Z patnácti svědků, jejichž výslech navrhla obžaloba, však mají pouze dva bydliště v Praze, ostatní mají trvalé bydliště na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Tyto údaje předsedkyně senátu v návrhu podrobně specifikovala a dále provedla výpočet vzdáleností bydlišť svědků od Městského soudu v Praze, Krajského soudu v Brně a Krajského soudu v Ostravě se závěrem, že k Městskému soudu v Praze by svědci museli ujet celkem 3940 km, ke Krajskému soudu v Ostravě 2763 km a ke Krajskému soudu v Brně 2028 km. Konání hlavního líčení u Městského soudu v Praze podle jejího názoru povede k problémům s dojezdem svědků k soudu, což může komplikovat organizaci hlavních líčení, a to i z důvodu možnosti nařizování výslechů svědků pouze v odpoledních hodinách, a dále k neúměrnému nárůstu nákladů na svědečné, a to i vhledem k tomu, že svědci mohou situaci řešit ubytováním v Praze. Konání hlavního líčení v Praze se tak jeví v rozporu s pravidlem hospodárnosti řízení. Současně předsedkyně senátu předpokládá nutnost nařízení značného počtu termínů hlavního líčení a má za to, že delší vzdálenost bydlišť svědků, ale i většiny obviněných, může vést k průtahům při projednání věci a tím i k celkově nepřiměřené době trestního řízení. Je proto namístě učinit výjimku ze zásady uvedené v d, neboť obvinění mají podle odst. 2 tohoto ustanovení právo na projednání věci bez zbytečných průtahů.

3. S návrhem předsedkyně senátu prostřednictvím svých obhájkyň vyjádřili nesouhlas obvinění T. B. a Š. R. Obviněný T. B. upozornil na skutečnost, že v případě odnětí věci a jejího přikázání Krajskému soudu v Brně by se s věcí musel seznámit nový státní zástupce, což by při její složitosti mohlo právě způsobit průtahy v řízení. Přípravné řízení včetně výslechů svědků bylo provedeno v Praze a k žádným zásadním problémům spojeným s dojezdem svědků a obviněných k úkonům nedošlo. Delegace věci do Brna by podle obviněného znamenala nárůst nákladů vzniklých ustanoveným obhájcům, kteří mají sídla v Praze, a znalcům, kteří mají sídla v Praze, Petrovicích u Rakovníka a Sázavě v okrese Benešov. Obviněný upozornil na možnost vyslýchat svědky prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud návrh zamítl. Obviněný Š. R. upozornil, že on sám se nachází ve výkonu trestu v Příbrami a k soudu bude muset být eskortován, což je v daném případě výrazně dále do Brna. Doporučil Nejvyššímu soudu ověřit, zda se v podobné situaci nenacházejí i jiní obvinění.

4. Nejvyšší soud shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro odnětí a přikázání věci Městskému soudu v Praze, který je k projednání věci příslušný podle § 17, § 18 odst. 1 a § 22 tr. ř.

5. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.

6. Odnětí a přikázání věci (tzv. delegace věci) představuje prolomení ústavní zásady, že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, jak je uvedeno v d. Z ústavního zakotvení této zásady vyplývá, že odnětí věci soudu, jehož příslušnost vyplývá ze zákona, se musí opírat o skutečně závažné důvody, které pro svou výjimečnost opodstatňují závěr, že existuje důvodná a prokázaná pochybnost o tom, zda u příslušného soudu bude možno věc projednat za dodržení základních zásad trestního řízení, zatímco u jiného soudu téhož stupně taková pochybnost dána nebude. Zejména musí být zpochybněno náležité zjištění skutkového stavu jako podkladu rozhodnutí nebo nestranné a objektivní posouzení věci, případně je-li právě u příslušného soudu extrémně ohrožena zásada rychlosti a hospodárnosti řízení apod. V posuzované věci se o takovou situaci nejedná. Bydliště svědků (v podmínkách České republiky) v zásadě důvodem k delegaci být nemohou, snad s výjimkou zcela ojedinělých případů. Rozhodně nepostačí předpoklad, že by u nepříslušného soudu (kam by měla být věc delegována) bylo soudní řízení „levnější“ než u soudu příslušného.

7. Z obsahu návrhu předsedkyně senátu vyplývá, že z patnácti jmenovaných svědků jsou (alespoň pokud jde o jejich trvalá bydliště) dva z Prahy, tři z Ostravy, jeden z Brna, jeden z obce XY a sedm svědků ze Slovenské republiky.

8. V případě svědků s bydlištěm ve Slovenské republice by z hlediska jejich dojezdové vzdálenosti představovalo projednání věci v Brně zlepšení pouze za předpokladu, že by se k soudu dopravovali autem. Vzdálenost jejich trvalých bydlišť od soudu by byla i tak značná a za předpokladu, že by svědci využívali hromadnou dopravu, by stále přetrvávaly předsedkyní senátu uvedené problémy jako nutnost nařizovat jednání do odpoledních hodin a případně náklady spojené s přespáním svědků v Brně. Úspora nákladů státu i jen z hlediska svědečného je tak diskutabilní, stejně jako prevence případných průtahů trestního řízení. Není ostatně zcela jasné, kteří ze svědků budou v hlavním líčení nakonec skutečně vyslýcháni. Svědky ze Slovenské republiky navíc není možné donutit se k soudu do České republiky vůbec dostavit a jejich výslech tak může být proveden formou dožádání (např. i formou videokonferenčního zařízení), resp. čtením protokolů o výsleších z přípravného řízení, pokud byly provedeny. Naopak, jak správně upozornil obviněný T. B., k průtahům ve věci by velmi pravděpodobně došlo v případě, že by se s věcí musel seznámit nový státní zástupce a de facto i jiný soud, neboť obžaloba byla u Městského soudu v Praze podána 18. 10. 2023 a předsedkyně senátu se při zpracování návrhu s věcí již částečně seznámila.

9. Ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že v dané věci je v současné době stále aktivních pět soudem ustanovených obhájců se sídlem v Praze, jejichž náklady nese stát, a kteří se (na rozdíl od svědků) budou účastnit pravděpodobně všech nařízených hlavních líčení. Obžaloba dále navrhla provést v hlavním líčení výslech znalce Ing. Ondřeje Buriana se sídlem v Sázavě, okres Benešov.

10. Hospodárností řízení se v souvislosti s delegací rozumí vynakládání státních prostředků. Náklady, které zatěžují obviněného, nese sám obviněný, takže tyto náklady nejsou hrazeny ze státních prostředků. V rámci úvah o hospodárnosti řízení tudíž nemá žádný význam otázka, kde se nachází bydliště obviněných, jak jsou vzdálena od příslušného soudu apod.

11. Při rozložení míst bydlišť svědků, jejichž výslech v hlavním líčení přichází v úvahu, je zřejmé, že u žádného ze soudů, které přicházejí v úvahu podle § 18 odst. 1 tr. ř., nelze dosáhnout toho, aby náklady spojené se zajištěním přítomnosti uvedených osob byly u některého ze soudů tak výrazně nižší, že by to mohlo odůvodnit delegaci věci. Tím méně lze takový závěr učinit s přihlédnutím k dalším okolnostem, jako jsou právě sídla obhájců, případně znalců. V praxi je běžné, že případy rozsáhlejší trestné činnosti spáchané více útoky se vyznačují značnou rozdílností a vzdáleností míst bydlišť svědků. Zákonná ustanovení o příslušnosti soudu v těchto případech nelze eliminovat postupem spočívajícím v odnětí a přikázání věci.

12. Není ostatně dost dobře možné přepočítávat pravděpodobné náklady státu na účast jednotlivých osob u hlavních líčení a snažit se odhadnout, u kterého soudu bude nejlevnější hlavní líčení provést, případně se snažit předvídat, která skutečnost má větší potenciál způsobit v řízení neodůvodněné průtahy. Vzhledem k ústavní povaze zásady zákonného soudce je třeba, aby postup podle § 25 tr. ř. byl skutečně výjimkou.

13. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že se věc Městskému soudu v Praze neodnímá.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 10. 1. 2024

JUDr. Josef Mazák

předseda senátu