Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1472/2023

-178

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce T. P., zastoupeného JUDr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, Hajnova 40, proti žalované R. V., zastoupené Mgr. Jiřím Topkou, advokátem se sídlem v Kladně, Gen. Klapálka 1345, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2023, č. j. -143, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Podle věty první , , (dále jen „“), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

[2] Okresní soud v Kladně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. 7. 2022, č. j. -114, zamítl žalobu na určení, že je žalobce vlastníkem části pozemku parc. č. XY o velikosti 349,78 m2, který se nachází pod zemědělskými stavbami na něm částečně postavenými, jehož hranice je vymezena původním a současně i stávajícím oplocením pozemku parc. č. XY přičemž tato část pozemku je současně přímo přilehlá k pozemku parc. č. XY (výrok I). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

[3] K odvolání žalobce Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 17. 1. 2023, č. j. -143, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Uvedl, že důvodem dovolání je skutečnost, že odvolací soud při řešení otázky vydržení vlastnického práva zaujal nesprávný hmotněprávní názor o tom, že dovolatel nebyl po celou dobu držby v dobré víře. Předložil dovolacímu soudu k řešení následující právní otázky: 1) Lze v dobré víře vydržet pozemek, jehož výměra činí téměř 1/3 rozlohy pozemku, ke kterému nabyl držitel vlastnické právo na základě kupní smlouvy, když nabytý pozemek má pravidelný tvar a nenachází se ve svažitém terénu? 2) Uvedou-li strany v kupní smlouvě, že se prodává hlavní nemovitost „včetně vedlejších staveb a venkovních úprav“ a není-li jedna z vedlejších staveb uvedena ve znaleckém posudku, na který strany odkáží jen ve vztahu k ceně, přechází na kupujícího vlastnické právo k takové vedlejší stavbě? 3) Má , (dále též jen „o. z.“), ve spojení s o. z. důsledek pro probíhající řízení o určení vlastnického práva v té podobě, že se důkazní břemeno o dobré víře (jejím nedostatku) přesouvá na knihovně zapsaného vlastníka? 4) Lze pro účely aplikace o. z. učinit závěr, že držitel se ve skutečnosti držby sporné části pozemku vůbec „řádně“ nechopil, ačkoliv bylo prokázáno, že spornou část pozemku užíval v rozsahu jejího oplocení včetně staveb vystavěných před jeho držbou a na sporné části pozemku vystavěl stavby nové? Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[5] Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání žalobce nesplňuje zákonné náležitosti, neboť neobsahuje vymezení přípustnosti dovolání. Dovolání sice obsahuje právní otázky, není však patrné, jaké důvody přípustnosti by se k nim měly vztahovat; nesplňuje tak podmínky pro jeho věcné projednání. Dovolací soud by proto měl dovolání odmítnout. Nicméně i kdyby podmínky pro věcné projednání dovolání splněny byly, je rozhodnutí odvolacího soudu správné. Vyjadřuje se v této souvislosti k jednotlivým dovolacím námitkám, které nepovažuje za důvodné. V takovém případě by pak měl dovolací soud dovolání zamítnout.

[6] Dovolání trpí vadami, pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení.

[7] Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

[8] Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

[9] Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. (dostupné na www.nsoud.cz)]. K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. (obě dostupná na www.nsoud.cz)]. Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť by tím narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení.

[10] Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejde o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)]. Uvedené potvrdilo i stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz), týkající se problematiky přípustnosti dovolání, neboť i Ústavní soud požaduje, aby dovolatel v souladu se zákonem řádně vymezil otázku přípustnosti dovolání.

[11] V projednávané věci dovolatel v rozporu s právní úpravou, jakož i judikaturou dovolacího soudu, v dovolání vůbec nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Dovolání žádnou zmínku o přípustnosti dovolání vůbec neobsahuje, neodkazuje na či jeho obsah a obsahuje pouze vymezení dovolacích důvodů. To jasně vyplývá z části III dovolání označené jako „vlastní dovolací argumentace“. Obsahuje-li bod II dovolání, označený jako „podstata, rozsah a důvody dovolání“, jednověté konstatování, že „odvolací soud nevzal důsledně v úvahu rozhodovací praxi dovolacího soudu“, pak o řádné vymezení přípustnosti dovolání bez pochybností nejde.

[12] Jelikož dovolání žalobce trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení, Nejvyšší soud je podle odmítl.

[13] V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 20. 12. 2023

Mgr. Michal Králík Ph.D. předseda senátu