Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 585/2023

29 Cdo 585/2023-157

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce Capital ABK s. r. o., se sídlem ve Zlíně, Santražiny 575, PSČ 760 01, identifikační číslo osoby 07084111, zastoupeného JUDr. Radkou Píšťkovou Záhorcovou, advokátkou, se sídlem v Uherském Hradišti, Jiřího z Poděbrad 592, PSČ 686 01, proti žalovaným 1/MYPO TRADE s. r. o., se sídlem v Praze 1, Kaprova 42/14, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27744876, a 2/Ing. Rostislavu Mynářovi, narozenému 19. listopadu 1962, bytem v Rohatci, Mírová 828/39, PSČ 696 01, zastoupenému Mgr. Ing. Daliborem Rakoušem, advokátem, se sídlem v Praze, Wenzigova 1004/14, PSČ 120 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. března 2022, č. j. -107, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Druhý žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 13.310 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupkyně.

Odůvodnění:

1. Žalobou ze dne 21. listopadu 2014 se původní žalobce (Komerční banka, a. s.) domáhal po žalovaných (1/ MYPO TRADE s. r. o., 2/ Ing. Rostislavu Mynářovi a 3/ V. M.) plnění ze směnky vlastní vystavené prvním žalovaným dne 4. května 2011 na řad původního žalobce, znějící na směnečný peníz 596.241,62 Kč, se splatností 16. září 2013, za jejíž zaplacení převzali směnečné rukojemství druhý a třetí žalovaní (dále jen „sporná směnka“).

2. Městský soud v Praze směnečným platebním rozkazem ze dne 29. prosince 2014, č. j. -9, uložil žalovaným zaplatit (původnímu) žalobci společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 596.241,62 Kč s 6% úrokem z této částky od 17. září 2013 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1.987,47 Kč a na náhradě nákladů řízení částku 69.842 Kč.

3. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podali všichni žalovaní námitky. Druhý žalovaný ve svých námitkách uvedl následující:

[1] Výše směnečného peníze neodpovídá dluhu výstavce z úvěrové smlouvy ze dne 4. května 2011, jenž je zajištěn spornou směnkou. Výstavce na poskytnutý úvěr z předmětné smlouvy plnil, a proto výše směnečného peníze neodpovídá jeho dluhu z úvěrové smlouvy, neboť ke dni 22. srpna 2012 činil „doplatek“ výstavce na jím obdržený úvěr částku 473.040 Kč. S ohledem na okamžik splatnosti směnečného peníze je tak zřejmé, že dluh na předmětné úvěrové smlouvě nemohl dosahovat částky 596.241 Kč. Pohledávka žalobce z úvěrové smlouvy zajištěné spornou směnkou v uplatněné výši neexistuje.

[2] Sporná směnka je neplatná, neboť neobsahuje všechny náležitosti požadované zákonem, resp. svým obsahem odporuje , zákonu směnečnému a šekovému (dále jen „ “).

4. Soud prvního stupně – poté, co usnesením ze dne 16. září 2019, č. j. -185, vyloučil řízení vůči prvnímu a druhému žalovanému k samostatnému projednání a usnesením ze dne 8. července 2020, č. j. -47, připustil podle ustanovení , (dále též jen „ “), aby na místo dosavadního žalobce vstoupila do řízení společnost Capital ABK s. r. o., na kterou byla sporná směnka indosována – rozsudkem ze dne 12. května 2021, č. j. -83, ponechal směnečný platební rozkaz (vůči prvnímu a druhému žalovanému) v celém rozsahu v platnosti (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů námitkového řízení (bod II. výroku).

5. Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k následujícím skutkovým a právním závěrům:

[1] Sporná směnka obsahuje všechny náležitosti, jež vyžaduje čl. I. pro vlastní směnku, kdy výstavce (první žalovaný) se bezpodmínečně zavázal zaplatit remitentovi v den splatnosti směnečnou sumu s tím, že směnečné rukojemství převzal (mimo jiné) druhý žalovaný, který je jednatelem výstavce. Výstavce i uvedený avalista jsou na směnce řádně označeni obchodní firmou/jménem, identifikačním číslem/rodným číslem a adresou, tedy jsou dostatečně identifikováni a sporná směnka tak nemůže být z tohoto důvodu neplatná.

[2] Přímým dlužníkem z vlastní směnky je její výstavce a stejné postavení mají i osoby, které převzaly za výstavce rukojemský závazek, tj. rukojmí (avalisté).

[3] Žalobce jako majitel směnky má právo na její zaplacení a není jeho povinností při vymáhání směnečného nároku tvrdit a prokazovat důvod vystavení směnky a obsah směnečné dohody. Důkazní břemeno je v námitkovém řízení plně na straně žalované a nelze ho přenášet na žalobce, s výjimkou námitky nepravosti podpisu výstavce na směnce, který nebyl zpochybněn.

[4] Skutečnost, zda byla blankosměnka (čl. I. ) vyplněna v rozporu s vyplňovacím prohlášením, je nutné vždy prokázat; důkazní povinnost je na straně dlužníka. Jelikož ve vztahu k námitce, že na spornou směnku měla být vyplněna jiná (nižší) směnečná suma, žalovaní nenavrhli žádné důkazy, neunesli o tomto tvrzení důkazní břemeno a vyplnění sporné směnky tak nelze považovat za zneužití práva.

6. Vrchní soud v Praze k odvolání druhého žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

7. Odvolací soud přisvědčil skutkovým i právním závěrům soudu prvního stupně. Přitom zdůraznil, že bylo na směnečném dlužníkovi, aby tvrzení o vyplnění (blanko)směnky v rozporu s vyplňovacím prohlášením prokázal. V této souvislosti dále doplnil, že „sdělení uvedené v námitkách, že dluh výstavce z úvěrové smlouvy činil ke dni 22. srpna 2012 pouze částku 473.040 Kč, je třeba vnímat jako nedostatečné; nebyl tvrzen obsah dohody o vyplňovacím prohlášení, její konkrétní porušení a vysvětlení toho, proč je tedy částka vepsaná do sporné směnky nesprávná a v rozporu s dohodou“.

8. Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé (posuzováno potud podle obsahu) podal druhý žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí obou soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

9. Dovolatel odvolacímu soudu konkrétně vytýká, že nesprávně považoval jím uplatněnou námitku ohledně vyplnění sporné směnky v rozporu s vyplňovacím prohlášením za nekonkrétní, a tudíž neprojednatelnou. Odkazuje na závěry formulované Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 31. března 2009, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 3/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovolatel dovozuje, že svá tvrzení mohl v průběhu námitkového řízení (v mezích uplatněné námitky) dále konkretizovat, avšak postupem soudů nižších stupňů v průběhu řízení byl na svých procesních právech omezen, když jednání u soudu prvního stupně bylo konáno bez jeho přítomnosti, přestože se řádně a včas omluvil a požádal o jeho odročení, a jednání u odvolacího soudu bylo konáno bez jeho přítomnosti, neboť k němu nebyl řádně předvolán.

10. Žalobce ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout, popř. zamítnout.

11. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

12. Nejvyšší soud dovolání druhého žalovaného, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle ustanovení a 2

13. Učinil tak proto, že dovolatel mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu

14. Dovolatelem uplatněná argumentace [týkající se otázky (ne)projednatelnosti námitky, jejímž prostřednictvím měla být zpochybněna výše směnkou zajištěné pohledávky] se totiž míjí s důvodem, na kterém odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) založil závěr o nedůvodnosti vznesené námitky (soudy obou stupňů neměly námitku dovolatele za neprojednatelnou, nýbrž uzavřely, že bylo na dovolateli, aby tvrzení o jiné výši spornou směnkou zajištěné pohledávce prokázal, což ovšem neučinil).

15. Námitkou, podle níž byl dovolatel postupem soudů nižších stupňů zkrácen na svých procesních právech tím, že jak jednání před soudem prvního stupně, tak před soudem odvolacím se konalo bez jeho přítomnosti, dovolatel vystihuje (z obsahového hlediska) tzv. zmatečnostní vadu podle Taková vada ale není způsobilým dovolacím důvodem (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost) a pro její posouzení proto nelze připustit dovolání. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jehož závěry se prosazují i v režimu ve znění účinném od 1. ledna 2013, jak dokládá např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 40/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

16. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními , a , když dovolání druhého žalovaného Nejvyšší soud odmítl a vznikla mu tak povinnost hradit žalobci účelně vynaložené náklady dovolacího řízení. Ty v daném případě sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 13. ledna 2023), která podle ustanovení bodu 6., a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), činí (z tarifní hodnoty 598.229,09 Kč) částku 10.700 Kč, a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč ( advokátního tarifu); celkem s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ( a 3 ) náhrada nákladů dovolacího řízení činí 13.310 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).

V Brně dne 21. 12. 2023

JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu