Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 176/2024

-985

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., v právní věci žalobce: H. F. S., zastoupen Mgr. Gabrielou Rosenkranz Tittl, advokátkou se sídlem v Ústí nad Labem, Pařížská 227/20, proti žalované: L. P., zastoupena Mgr. Kateřinou Sedláčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Ostrovní 126/30, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2023, č. j. -933, takto:

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 1 (dále „soud prvního stupně“) v řízení o vypořádání společného jmění manželů rozsudkem ze dne 29. 11. 2022, č. j. -843, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 20. 3. 2023, č. j. -905, zamítl žalobu o vypořádání těchto majetkových hodnot: a) bytový dům a v něm umístěný byt č. XY na adrese XY b) bytová jednotka č. XY nacházející se v domě na adrese XY – výrok I, c) bankovní účet u České spořitelny, a. s., č. účtu XY – výrok III, d) obchodní podíl na společnosti D. S. W. Gmbh & Co. K. a e) obchodní podíl na společnosti D. S. V. Gmbh i. L. (v likvidaci) – výrok VI. Ze zaniklého a nevypořádaného společného jmění manželů soud prvního stupně přikázal do výlučného vlastnictví žalobce následující věci: a) bytová jednotka č. XY v budově č. p. XY v obci XY a katastrálním území XY, včetně podílu na společných částech domu ve výši 10850/573750 a všech zabudovaných součástí, b) bytová jednotka č. XY v budově č. p. XY v obci XY a katastrálním území XY, včetně podílu na společných částech domu ve výši 8573/208429 a všech zabudovaných součástí – výrok II. Ze zaniklého a nevypořádaného společného jmění manželů soud prvního stupně přikázal do výlučného vlastnictví žalované následující majetkové hodnoty: a) bankovní účet u České spořitelny, a. s., č. účtu XY se zůstatkem 6 129 Kč, b) bankovní účet u Komerční banky, a. s., č. účtu XY se zůstatkem 6 422,85 Kč – výrok IV. Dále soud prvního stupně ze zaniklého a nevypořádaného společného jmění manželů přikázal jako pasivum do majetku žalobce nesplacený úvěr ve výši dlužné jistiny 510 000 € a úroků, jež přirostou k této jistině do úplného splacení úvěru, vzniklý na základě smlouvy o úvěru č. XY uzavřené mezi žalobcem a Volksbank Ulm-Biberach dne 17. 6. 2013 a k tomu náležející úvěrový účet u Volksbank Ulm-Biberach, č. účtu XY se záporným zůstatkem minus 510 000 € - výrok V. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání vypořádacích podílů do šesti měsíců od právní moci rozsudku částku 500 000 Kč – výrok VII. Soud prvního stupně dále zamítl žalobu v části, jíž se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 690 000 Kč jakožto výtěžku z prodeje pozemku parc. č. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY v XY - zemědělská usedlost, a pozemků parc. č. XY, XY, XY a XY, vše v obci XY a katastrálním území XY, a v části, ve které se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 500 000 Kč jako náhrady – za běžnou spotřebu překračující – hotovostní výběry z účtu žalované u Komerční banky, a. s., č. účtu XY v době mezi 5. 12. 2016 a 10. 2. 2017 – výrok VIII. Výroky IX až XIV rozhodl soud prvního stupně o doplacení soudního poplatku, o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobce a žalovanou a o nákladech řízení státu.

2. Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) k odvolání žalované (odvolací soud v písemném vyhotovení rozhodnutí nesprávně uvedl „o odvolání žalobkyně“) rozsudkem ze dne 31. 5. 2023, č. j. -933, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé I až VIII potvrdil (výrok I), odvolání žalované směřující proti výroku IX o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek odmítl (výrok II) a dále změnil výrok X o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou (výrok III) a výroky XI až XIV o nákladech řízení státu (výrok IV). Rozhodl rovněž o nákladech odvolacího řízení (výrok V).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu doručeného žalované (dále „dovolatelka“) dne 18. 8. 2023 bylo podáno dovolání, jež bylo dodáno do datové schránky soudu prvního stupně dne 18. 10. 2023. Dovolatelka obsahově vymezuje přípustnost dovolání odkazem na ustanovení , (dále „“), přičemž předkládá k posouzení právní otázku, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a dále dvě právní otázky, jež dosud neměly být v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešeny. Uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci.

4. V rámci podaného dovolání dovolatelka navrhla odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Návrh odůvodnila tvrzením o závažné újmě, která by jí neprodlenou exekucí povinnosti zaplatit žalobci na jeho vypořádací podíl částku 500 000 Kč do šesti měsíců od právní moci rozsudku vznikla. Finančními prostředky v uvedené výši nedisponuje a ve stanovené době ani nemá možnost si je obstarat.

5. Žalobce s návrhem žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nesouhlasil a navrhl jeho zamítnutí. Připomněl, že žalované nehrozí vznik žádné závažné újmy, neboť dovolatelka již bytovou jednotku na XY, jež byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobce, opustila a v případě uložení povinnosti dovolatelky zaplatit částku 500 000 Kč žalobce svolil v prohlášení adresovanému právním zástupcům žalobkyně se splátkovým kalendářem. Nebude tedy před ukončením dovolacího řízení uvedenou částku vymáhat. Současně žalobce dovodil, že odklad vykonatelnosti by neměl být povolen, neboť - dle jeho mínění – má dovolání žalované pouze malou šanci na úspěch.

6. Podle před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.

7. S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu , patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

- dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),

- podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

- neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

- podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v ,

- odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).

8. Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu.

9. Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá, že dovolání žalované nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně [podala je žalovaná jako účastník řízení, v jejíž poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srovnej např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. , jež je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz, a judikaturu dovolacího soudu v tomto rozhodnutí uvedenou)] i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v ), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení a Konečně, dovolatelce je věcnými, jakož i akcesorickými, výroky rozsudku odvolacího soudu uložena povinnost k zaplacení peněžitého plnění ve značné výši, jež může být - v případě, že by nebyla splněna dobrovolně - vymožena v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekučním řízení s obtížně reparovatelnými následky. I když je návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu odůvodněn poměrně stručně, obsah spisu neposkytuje žádný důkaz o tom, že by bylo v současné době v silách žalované vypořádací podíl v částce 500 000 Kč v soudem uložené pariční lhůtě zaplatit. Nelze rovněž pustit ze zřetele, že sám žalobce bude sotva pociťovat nějakou újmu pro případ, že vykonatelnost dovoláním dotčeného rozsudku bude odložena. Sám totiž deklaroval možnost spokojit se s úhradou vypořádacího podílu ve splátkách.

10. Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání, jež směřuje proti rozhodnutí ve věci samé) na základě shora uvedeného návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2023, č. j. -933, jako opodstatněnému vyhověl [ ].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 1. 2024

JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. předseda senátu