Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 148/2023

11 Tcu 148/2023-26

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky P. V., rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 220 Ls 388 Js 9867/20,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 220 Ls 388 Js 9867/20, který nabyl právní moci téhož dne, byl P. V. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestných činů krádeže vloupáním do bytu podle č. 3 německého (dále jen „ “) spáchaným ve stádiu pokusu podle a dále krádeže podle věta 2 č. 1 a krádeže podle , odst. 2 ve stadiu pokusu podle . Za uvedené trestné činy byl odsouzenému cizozemským soudem uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označených trestných činů tím, že:

1. Dne 16. 1. 2020 v 1:50 hod. na adrese XY v XY rozbil neznámým nástrojem zadní trojúhelníkové okno na straně spolujezdce osobního automobilu Škoda Octavia, registrační značky XY, patřícího S. H., aby si tak obstaral přístup do uzamčeného osobního automobilu. Předtím se bez úspěchu pokoušel násilně pomocí paklíče otevřít zámky předních dveří motorového vozidla. Poté, co se dostal do vozidla, pokusil se auto nastartovat násilným vytržením zámku zapalování a manipulací s technikou ve vozidle, aby mohl jet autem zpět do České republiky, aby si ho ponechal pro sebe. Toto se mu ale nepodařilo, takže odsouzený vozidlo opustil s otevřenou kapotou motoru a s otevřenými dveřmi u spolujezdce.

2.

Dne 16. 2. 2020 v 3:21 hod. se pokusil pomocí šroubováků a jiných páčidel, které si obstaral předem při vloupání do kolny na nářadí, vypáčit oboustranné dveře na terasu rodinného domu poškozené Z., nacházejícího se na adrese XY v XY, dostat se do obytného domu a tam hledat věci, které se vyplatí odcizit. Protože si jednání odsouzeného všiml přítomný obyvatel domu, rozsvítil v domě světlo a hlasitě zavolal: „Haló.“ Odsouzený usoudil, že se mu nepodaří svůj úmysl uskutečnit. Upustil proto od svého jednání a pozemek opustil.

3. V nezjištěné době mezi 3:21 hod. a 9:15 hod. dne 16. 2. 2020 se dosud neznámým způsobem dostal do uzamčeného motorového vozidla Audi, XY, poškozeného R. J. bez registrační značky, které bylo odstaveno na volně přístupném pozemku čerpací stanice XY na adrese XY v XY. Po manipulaci s technikou ve vozidle vozidlo odcizil, aby si ho ponechal pro sebe, přičemž mu bylo známo, že na vozidlo neměl žádný nárok. Odsouzeného nalezla policie v časných ranních hodinách, když spal v osobním automobilu v ulici XYna rohu s ulicí XY. Navzdory svému úmyslu odsouzený nemohl vozidlo využít ke zpáteční cestě do České republiky, protože usnul.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.

6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku a porušování domovní svobody podle § 178 tr. zákoníku).

7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, kterého se dopustil v části ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Jednání uvedené pod bodem 2. cizozemského rozsudku vykazuje též znaky přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku.

Formální podmínky

ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.

8. V posuzované věci jsou zároveň dány i

podmínky materiální povahy

. Odsouzený se totiž svým jednáním dopustil majetkové trestné činnosti se záměrem vlastního obohacení. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. , ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. , či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. ). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení P. V. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. 11. 2023JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu