Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1534/2023

23 Cdo 1534/2023-126

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v právní věci žalobců a) B. O. a b) J. O., obou zastoupených Mgr. Janem Legem, Ph.D., advokátem se sídlem v Plzni, Bezručova 335/33, proti žalovanému J. C., zastoupenému JUDr. Mgr. Martinem Horákem, advokátem se sídlem v Plzni, Bezručova 153/9, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 12. 2022, č. j. -105, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobci

jsou povinni

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12 644,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění:

Žalobci se v řízení domáhali nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobci jako kupujícími kupní smlouvu ohledně nemovitostí v k. ú. XY a k. ú. XY, které v žalobě specifikovali.

Okresní soud v Klatovech jako soud prvního stupně usnesením ze dne 18. 8. 2022, č.j. -88, řízení zastavil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

K odvolání žalobců Krajský soud v Plzni jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil unesení soudu prvního stupně (výrok I napadeného usnesení) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II napadeného usnesení).

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně shledal, že o žalobci uplatněném nároku bylo již pravomocně rozhodnuto, neboť žalobci se v projednávané věci domáhali – stejně jako v řízení vedeném u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , v němž byla jejich žaloba pro předčasnost zamítnuta – proti žalovanému stejného nároku založenému na totožných skutečnostech. Žalobci nově tvrdili pouze skutečnost, že se obrátili dopisem ze dne 26. 7. 2021 na Státní pozemkový úřad – Krajský pozemkový úřad pro Plzeňský kraj s dotazem, zda bude ve vztahu k dotčeným pozemkům umožněn převod vlastnického práva v případě, že bude doplacena kupní cena zbývající k úhradě státu. Dále žalobci měli za to, že lze splnit odkládací podmínku uvedenou ve smlouvě o smlouvě budoucí a zároveň, že žalovaný svým nekonáním splnění odkládací podmínky zmařil. Uvedené skutečnosti však podle odvolacího soudu nezakládaly oproti předchozímu řízení změnu rozhodného skutkového stavu. Odvolací soud proto ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že projednání a rozhodnutí věci brání překážka věci pravomocně rozsouzené.

Usnesení odvolacího soudu napadli žalobci v celém rozsahu dovoláním, jehož přípustnost spatřovali v tom, že v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla řešena otázka, zda nastupuje fikce splnění podmínky ve smyslu , (dále jen „obč. zák.“), pokud žalovaný jako budoucí prodávající v rozporu se smlouvou o smlouvě budoucí úmyslně svým nekonáním v rozporu se smluvním závazkem zmaří splnění odkládací podmínky, na jejíž splnění se váže vznik povinnosti uzavřít kupní smlouvu.

Žalovaný ve vyjádření k dovolání navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl, případně zamítl, a přiznal mu náhradu nákladů dovolacího řízení.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a čl. XII. ).

Dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými, za splnění podmínky Dovolací soud dále shledal, že dovolání obsahuje náležitosti vyžadované ustanovením Dovolací soud se proto zabýval přípustností dovolání.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Uvádějí-li žalobci, že přípustnost dovolání zakládá dosud neřešená právní otázka, zda nastupuje fikce splnění podmínky ve smyslu § 36 odst. 3 obč. zák., pokud žalovaný jako budoucí prodávající v rozporu se smlouvou o smlouvě budoucí úmyslně svým nekonáním v rozporu se smluvním závazkem zmaří splnění odkládací podmínky, na jejíž naplnění se váže vznik povinnosti uzavřít kupní smlouvu, míjí se jimi formulovaná námitka s právním posouzením věci odvolacím soudem, a nemůže proto přípustnost dovolání ve smyslu založit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Odvolací soud se uvedenou otázkou ve svém rozhodnutí vůbec nezabýval, neboť uzavřel, že od posledního rozhodování o uplatněném nároku žalobců nedošlo k žádné změně skutkového stavu, která by umožnila nárok žalobců znovu projednat. Podle odvolacího soudu nepředstavuje v dané věci změnu okolností ani skutečnost, že žalovaný dosud nepodal u Státního pozemkového úřadu žádost o stanovisko a nedoplatil státu kupní cenu, neboť nesplnění těchto povinností žalovaného je ve smlouvě o smlouvě budoucí sankcionováno vrácením budoucí kupní ceny žalobcům, a nemá proto žádný vliv na povinnost žalovaného uzavřít kupní smlouvu s žalobci. Proti tomuto závěru žalobci v dovolání ničeho nenamítali.

Nejvyšší soud tak pouze doplňuje, že se jeho rozhodovací praxe ustálila v závěru, podle kterého i když bylo rozhodnuto o téže věci nebo o stejném nároku (stavu) týkajícím se téhož předmětu řízení, u kterého materiální účinky právní moci působí vůči každému nebo osobám, na něž – ačkoliv nebyly účastníky řízení – byla subjektivní závaznost rozhodnutí zákonem rozšířena, není dána překážka věci pravomocně rozhodnuté mimo jiné tehdy, byla-li žaloba zamítnuta z důvodu své předčasnosti („pro tentokrát“) a vychází-li uplatnění téhož nároku v novém řízení z jiných (dalších) skutečností, které tu v době původního řízení nebyly (došlo k nim až po pravomocném rozhodnutí) a v důsledku kterých odpadl důvod, pro nějž byla žaloba v původním řízení „pro tentokrát“ zamítnuta (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 1966, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 52/1966 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 22. 5. 1987, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 39/1988 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. , či jeho usnesení ze dne 10. 8.2021, sp. zn. ). Měly-li soudy nižších stupňů za to, že v dané věci nemá chování žalovaného po předchozím pravomocném rozhodnutí žádný vliv na vznik jeho povinnosti uzavřít kupní smlouvu se žalobci, a proto se i nadále uplatní účinky předchozího pravomocného rozhodnutí, od citované judikatury se neodchýlily.

Z výše uvedeného plyne, že podmínky přípustnosti dovolání stanovené v nebyly naplněny, a Nejvyšší soud proto dovolání žalobců, podle ustanovení odmítl.

Pro úplnost dovolací soud uvádí, že rozsah dovolání posoudil s přihlédnutím k celkovému obsahu dovolání ( ) a dovodil, že proti rozhodnutí o nákladech řízení dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k nákladům řízení postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Nadto by v uvedeném rozsahu nebylo dovolání podle ani přípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením odst. odst. 3 věta první za současného použití ustanovení , část věty před středníkem a Protože dovolání žalobců bylo odmítnuto a žalovanému vznikly v dovolacím řízení náklady související se zastupováním advokátem, jsou žalobci povinni žalovanému tyto náklady nahradit. Výše náhrady nákladů dovolacího řízení činí celkovou částku 12 644,50 Kč. Náhrada v uvedené výši vychází ze součtu mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání) ve výši 10 150 Kč (tarifní hodnota odpovídá stranami sjednané budoucí kupní ceně nemovitostí ve výši 3 000 000 Kč) podle , a a odst. 3 , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a náhrady paušálně určených hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč podle advokátního tarifu. Protože zástupce žalovaného je plátcem daně z přidané hodnoty [ a advokátního tarifu a , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů] navyšují se výše uvedené položky náhrady nákladů právního zastoupení o náhradu 21% daně z přidané hodnoty ve výši 2 194,50 Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobci dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 15. 11. 2023

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.

předseda senátu