Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 132/2023

11 Tcu 132/2023-27

USNESENÍ

na odsouzení

občanky České republiky

I. W.

, rozsudkem Okresního soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 6. 11. 2020, sp. zn. 1115 Ds 254 Js 167096/20,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Okresního soudu v Mnichově, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 6. 11. 2020, sp. zn. 1115 Ds 254 Js 167096/20, který nabyl právní moci dne 7. 12. 2020, byla I. W. (dále také jen „odsouzená“) uznána vinnou ze spáchání trestného činu počítačového podvodu podle německého (dále jen „ “). Za uvedený trestný čin byl odsouzené cizozemským soudem uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená dopustila shora označeného trestného činu (stručně řečeno) tím, že:

od 30. 6. 2019 do 14. 7. 2019, od 28. 7. 2019 do 15. 8. 2019 a naposledy od 27. 8.2019 do 11. 9. 2019 pracovala jako ošetřovatelka poškozené M. K. V. na adrese XY v obci XY, kde také obývala vlastní pokoj.

Poté, co od poškozené získala její kartu EC s kódem a příslušné číslo PIN za tím účelem, aby poškozené vyzvedla peníze a aby jí došla nakoupit, rozhodla se, že tuto kartu zneužije pro vlastní účely.

Na základě vždy nového rozhodnutí o spáchání skutku odsouzená potom prostřednictvím karty EC s kódem, která patřila poškozené a kterou vydala banka Sparda-Bank München, Arnulfstrasse 15 v Mnichově s IBAN XY, vybrala ve dnech 10. 9. až 12. 9. 2019, v celkem jedenácti případech z bankomatů finanční hotovost v celkové částce 5 500 EUR, přičemž věděla, že nebyla k používání bankovní karty s kódem oprávněna a že na peníze neměla nárok. Kvůli výběrům z účtu vznikala majitelce účtu vždy škoda ve výši vybrané částky.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.

6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku).

7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzené vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku. Odsouzená se totiž zmocnila peněžních prostředků uložených na bankovním účtu poškozené, tyto si přisvojila, a tímto jednáním způsobila větší škodu ve smyslu § 138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku.

Formální podmínky

ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.

8. V posuzované věci jsou zároveň dány i

podmínky materiální povahy

. Odsouzená se totiž dopustila majetkové trestné činnosti se záměrem vlastního obohacení. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzené byl cizozemským soudem uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. , ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. , či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. ). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení I. W. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. 11. 2023

JUDr. Petr Škvain, Ph.D.

předseda senátu