Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3174/2023

22 Cdo 3174/2023-691

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce P. R., proti žalované Oblastní nemocnici Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem v Jičíně, Valdické Předměstí, Bolzanova 512, zastoupené JUDr. Lenkou Páleníkovou, advokátkou se sídlem v Jičíně, Hviezdoslavova 313, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované Kooperativa pojišťovna, a.s, Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21 o ochranu osobnosti a žalobách pro zmatečnost, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 5. 2022, č. j. -591, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 2. 2021, č. j. -523, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 3. 2021, č. j. -526, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 3. 2021, č. j. -529, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 3. 2021, č. j. -532, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 5. 2022, č. j. -587, , , , usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 3. 2022, č. j. -580, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2021, č. j. -547, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2021, č. j. -548, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2021, č. j. -549, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2021, č. j. -550, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2020, č. j. -496, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2020, č. j. -495, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2020, č. j. -494, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2020, č. j. -493, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobce podal dne 24. 4. 2023 dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 5. 2022, č. j. -591, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 2. 2021, č. j. -523, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 3. 2021, č. j. -526, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 3. 2021, č. j. -529, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 3. 2021, č. j. -532, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 5. 2022, č. j. -587, , , , usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 3. 2022, č. j. -580, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2021, č. j. -547, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2021, č. j. -548, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2021, č. j. -549, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2021, č. j. -550, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2020, č. j. -496, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2020, č. j. -495, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2020, č. j. -494, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2020, č. j. -493.

Z obsahu spisu se podává, že se jedná o opětovné, v pořadí již druhé dovolání žalobce, kterým napadá shora uvedená rozhodnutí soudů nižších stupňů.

Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 2. 2023, č. j. -628, zastavil řízení o „dovolání“ proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 3. 2022, č. j. -580, a o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 5. 2022, č. j. -591.

Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 2. 2023, č. j. -618, zastavil řízení o „dovolání“ proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2020, č. j. -493, a o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 3. 2021, č. j. -523.

Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 2. 2023, č. j. -620, zastavil řízení o „dovolání“ proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne ze dne 8. 10. 2020, č. j. -494, a o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 3. 2021, č. j. -526.

Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 2. 2023, č. j. -622, zastavil řízení o „dovolání“ proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2020, č. j. -495, a o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 3. 2021, č. j. -529.

Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 2. 2023, č. j. -624, zastavil řízení o „dovolání“ proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2020, č. j. -496, a dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 3. 2021, č. j. -532.

Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 2. 2023, č. j. -627, zastavil řízení o „dovolání“ proti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2021, č. j. -547, č. j. -548, č. j. -549 a č. j. -550, a dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 5. 2022, č. j. -587, , a , odmítl.

V usnesení ze dne 1. 10. 2013, sp. zn. (dostupném, stejně jako dále označená rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz), Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že domáhá-li se účastník řízení podáním podaným po uplynutí zákonné lhůty k dovolání opětovně přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšším soudem poté, co dovolací řízení o jeho předchozím dovolání bylo zastaveno, dovolací soud takové dovolání pro opožděnost odmítne. V usnesení ze dne 4. 1. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud vyložil, že domáhá-li se účastník řízení podáním podaným po uplynutí zákonné lhůty k dovolání opětovně přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšším soudem poté, co dovolací řízení o jeho předchozím dovolání bylo odmítnuto pro opožděnost, dovolací soud takové dovolání jako opožděné odmítne.

V projednávané věci se žalobce domáhá dovoláním podaným po uplynutí zákonné lhůty k dovolání opětovně přezkoumání rozhodnutí soudů nižších stupňů Nejvyšším soudem poté, co dovolací soud o předchozích dovoláních žalobce, která směřovala proti totožným rozhodnutím soudů nižších stupňů, již rozhodl. Proto Nejvyšší soud dovolání žalobce podle věta první ve spojení s odmítl.

Nejvyšší soud nepřihlížel k žádosti dovolatele o osvobození od placení soudního poplatku za dovolání a o ustanovení zástupce. Nejvyššímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. , nebo ze dne 13. 9. 2022, sp. zn. ). Takový zneužívající procesní úkon žalobce pak dle a nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle nepřihlíží (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. ).

Ačkoli si dovolací soud je vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky zastoupení či odmítnutím dovolání pro nepřípustnost zpravidla přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sen. zn. , publikovaný pod číslem rozh. obč.), v daném případě s ohledem na výše uvedené dovolatele k zaplacení soudního poplatku již nevyzýval.

Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neobsahuje v souladu s odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 11. 2023

Mgr. David Havlík předseda senátu