Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
314B945A3435C939C1258ABA001B7EF8.html
HTML · 14.56 KB
No categories available
25 Cdo 3419/2023
25 Cdo 3419/2023-178
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: P. T., zastoupený JUDr. Janem Malým, advokátem se sídlem Sokolovská 5/49, Praha 8, proti žalovaným: 1) O. Š., a 2) V. Š., oba zastoupeni Mgr. Martinem Červinkou, advokátem se sídlem Čechova 396, Česká Třebová, o 276 805 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 214 C 9/2021 , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. 7. 2023, č. j. 18 Co 65/2023 -138, takto:
I. Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 14. 7. 2023, č. j. 18 Co 65/2023 -136, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 11. 2022, č. j. 214 C 9/2021 -104, v části výroku, jíž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 236 350 Kč s příslušenstvím (výrok I), změnil jej v části téhož výroku tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 50 000 Kč s úrokem z prodlení 8,25% ročně z této částky od 27. 5. 2021 do zaplacení (výrok II), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud neshledal důvody k úplné moderaci smluvní pokuty, která sice byla v kupní smlouvě k nemovitostem sjednána platně, nicméně její rozsah byl zjevně účelový a zveličený ve vztahu k významu smluvní pokutou zajišťované povinnosti. Za přiměřenou a spravedlivou vzhledem ke všem okolnostem případu považoval částku 50 000 Kč.
Rozhodnutí odvolacího soudu v měnícím výroku II, jímž jim byla uložena platební povinnost, napadli žalovaní dovoláním, jehož přípustnost ve smyslu § 237 o. s. ř. o. s. ř. spatřují v otázce hmotného práva, kterou odvolací soud vyřešil v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 . Navrhli, aby dovolací soud v napadeném rozsahu rozsudek zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení, případně jej změnil tak, že se ohledně částky 50 000 Kč s příslušenstvím rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.
Žalobce ve vyjádření navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl jako nepřípustné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř. o. s. ř. ) po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno v zákonné lhůtě oprávněnými osobami – účastníky řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), zastoupenými advokátem ve smyslu § 241 o. s. ř. o. s. ř. , dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. není dovolání podle § 237 přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Dovolatelé napadají rozsudek odvolacího soudu pouze ve výroku, jímž jim byla uložena povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím. Samotná tato částka k přípustnosti dovolání nepostačuje, neboť nepřekračuje hodnotu tzv. bagatelnosti (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2019, sp. zn. 25 Cdo 973/2019 ) a nejde o spor ze spotřebitelské smlouvy ani z pracovněprávního vztahu. Protože je tedy dovolání podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. objektivně nepřípustné, Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Na tom nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání, neboť nesprávné poučení, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští. Není-li možnost podat dovolání v zákoně stanovena, pak jde vždy (bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo) o dovolání nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002 ).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 30. 11. 2023
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu