Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 598/21

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Márie Stojkové, zastoupené Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem, sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti výroku II. usnesení Okresního soudu v Ostravě č. j. -44 ze dne 15. 10. 2020 a usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. -55 ze dne 1. 12. 2020, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Ústavnímu soudu byl dne 4. 3. 2021 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů, a to pro jejich rozpor s d.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Ústavní stížností napadeným výrokem II. rozhodl Okresní soud v Ostravě tak, že se stěžovatelce ustanovuje zástupcem advokátka Mgr. Kateřina Selníková. Soud prvního stupně tak učinil i přesto, že stěžovatelka požádala o ustanovení konkrétního advokáta a svoji žádost zdůvodnila existující důvěrou k tomuto advokátovi. Soud své rozhodnutí nijak neodůvodnil. Proti usnesení okresního soudu podala stěžovatelka odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Ostravě ústavní stížností napadeným usnesením tak, že napadené rozhodnutí nalézacího soudu potvrdil.

V ústavní stížnosti poukázala stěžovatelka na skutečnost, že rozhodnutí obecných soudů nebyla řádně odůvodněna. Odvolací soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že stěžovatelka i ustanovená advokátka mají stejné sídlo, nicméně stěžovatelka uvádí, že tuto podmínku splňuje i jí preferovaný advokát, k němuž má důvěru. Krajský soud dále nijak nevysvětlil, proč nezohlednil vyjádření stěžovatelky týkající se již existující důvěry ke zmíněnému advokátovi. V souvislosti s uvedeným pak stěžovatelka odkázala na nález Ústavního soudu

sp. zn.

, v němž Ústavní soud mimo jiné uvedl, že "i zákonodárce počítá s tím, že jen vztah vzájemné důvěry mezi advokátem a klientem je předpokladem pro řádné poskytování právních služeb. Je pak zřejmé, že jednotlivec bude vyšší důvěru vztahovat k advokátovi, jehož si vybere..". Stěžovatelka má za to, že obecné soudy nevysvětlily, z jakého důvodu upřednostnily jiného zástupce než toho, k němuž má stěžovatelka důvěru, pramenící z osobní zkušenosti.

III.

Při projednávání předmětného případu vzal Ústavní soud v potaz především tu skutečnost, že z veřejně přístupné databáze ministerstva spravedlnosti vyplývá, že předmětná věc, která je u Okresního soudu v Ostravě evidovaná pod sp. zn. byla ke dni 24. 3. 2022 pravomocně skončena.

Za tohoto stavu věci nastala situace, kdy není dána aktuálnost zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod. Teorie a praxe ústavního soudnictví vyžaduje, aby ústavní stížnost byla projednávána ve stavu bezprostředního a přítomného zásahu, tzv. mootness [např. v praxi Spolkového ústavního soudu SRN "unmittelbare und gegenwärtige Betroffenheit" - srov. k tomu např. Bundesverfassungsgerichtsgesetz. Mitarbeiterkommentar und Handbuch. Heidelberg 1992 (Hrsg. von Dieter C. Umbach und Thomas Clemens), s. 1174n.], tj. ve stavu, kdy spor ještě neodezněl nebo nebyl vyřešen jinou cestou, a to s ohledem na princip minimalizace zásahů do pravomocných rozhodnutí a ekonomie soudního řízení. Jinými slovy řečeno, z povahy institutu ústavní stížnosti vyplývá, že Ústavní soud je zásadně povolán zasáhnout jen tehdy, byla-li rozhodnutím, popř. jiným zásahem orgánu veřejné moci, porušena ústavně zaručená práva a svobody stěžovatele, jestliže je takové porušení v době rozhodování o ústavní stížnosti stále aktuální a bezprostřední.

Přes shora uvedené Ústavnímu soudu nic nebrání v tom, aby konstatoval, že argumentaci stěžovatelky v dané věci je třeba přiznat jistou relevanci. To zvláště za situace, kdy ani odvolací soud věrohodně nevysvětlil, z jakého důvodu byl při ustanovování upozaděn advokát, k němuž stěžovatelka chovala důvěru.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. května 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu