Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Nd 675/2023

26 Nd 675/2023-68

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Jany Misiačkové v právní věci žalobce P. M., zastoupeného Mgr. Lukášem Gerlem, advokátem se sídlem v Praze 10, Benešovská 1924/4, proti žalované I. K. K., zastoupené Mgr. Jakubem Vavříkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 438/45, o 1.669.500 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto: Věc vedená u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. se nepřikazuje Okresnímu soudu Praha-západ.

Odůvodnění:

Žalovaná do vyjádření k žalobě vtělila návrh, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti [( , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)] Okresnímu soudu Praha-západ, neboť, byť se ke dni podání žaloby trvale zdržovala v obvodu Okresního soudu v Opavě, od května 2023 žije na adrese XY, tedy v obvodu Okresního soudu Praha-západ. Dále uvedla, že rovněž oba právní zástupci mají sídlo v Praze a podstatné důkazní prostředky (zejména svědci) se nacházejí poblíž současného bydliště žalované.

Žalobce s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasil.

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu – Okresnímu soudu v Opavě a Okresnímu soudu Praha-západ, návrh žalované na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným, než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému, než příslušnému soudu by však mělo docházet jen mimořádně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon ( d publikované pod č. , ve znění ústavního ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V posuzovaném případě z dostupného spisového materiálu nikterak nevyplývá, že by přikázání věci Okresnímu soudu Praha-západ pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení. Okolnost, že žalovaná a právní zástupci účastníků řízení mají bydliště, resp. sídlo v obvodu jiného soudu než místně příslušného, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možné bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci jinému soudu, naopak se jedná o skutečnost veskrze běžnou (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. ). Co se týče postupu soudu při dokazování, žalovaná navíc zjevně přehlíží možnost postupu předvídaného ustanovením (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. ). Zároveň je nutné přihlédnout k tomu, že žalobce s navrhovanou delegací nesouhlasí.

Nejvyšší soud proto návrhu žalované na přikázání věci Okresnímu soudu Praha-západ podle ustanovení nevyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 11. 2023

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu