Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tdo 1001/2023

4 Tdo 1001/2023-266

USNESENÍ

P. Č.

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného

odmítá

.

Odůvodnění:

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. , byl obviněný P. Č. (dále jen „obviněný“) uznán vinným jednak přečinem vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a jednak přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku, jichž se dopustil podle zjištění jmenovaného soudu skutkem popsaným ve skutkové větě výroku o vině.

Za tento trestný čin byl podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou.

Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byly zrušeny výroky o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 11. 11. 2022, sp. zn. , a z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 1. 2023, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 7. 2023, sp. zn. , tak, že odvolání podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl.

Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2023, sp. zn. , podal následně obviněný prostřednictvím obhájce dovolání opírající se o důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) a m) tr. ř. V odůvodnění dovolání uvedl, že byl v době vynesení rozsudku sp. zn. ze dne 27. 4. 2023 souzen v několika dalších případech a sám ani nevěděl, o jakou trestnou činnost se má jednat a jaké důkazy svědčí o jeho vině. V daném případě pak byla důkazem pouze nahrávka, která však vinu obviněného prokazuje velmi vágně. Následně obviněný navrhl uzavřít dohodu o vině a trestu s navrženým trestem v délce trvání 18 měsíců. V dané věci byla dohoda o vině a trestu schválena, avšak s trestem v délce trvání 24 měsíců, čehož si obviněný nevšiml. Odvolací soud v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou neoprávněnou, když odvolání obviněného je nepřípustné, neboť obviněný vzal na vědomí důsledky dohody o vině a trestu, dohoda tak byla uzavřena v souladu se zákonem. Je však třeba zohlednit, že poučení je v praxi vedeno velmi formálním způsobem, poučení pochopí spíše osoba práva znalá, na rozdíl od osoby spíše nižšího intelektu, jimiž recidivisté většinou jsou. Možnost porady s obhájcem však zůstává pouze v rovině teoretické, v praxi k ní nedochází. Tak tomu bylo i v tomto případě, obviněný tak se schvalovanou dohodou souhlasil, aniž se mohl detailně v pro něj přiměřeném čase s ní seznámit. Obviněný se tak domnívá, že jeho prohlášení viny a následné uzavření dohody o vině a trestu bylo uzavřeno bez dostatečného poučení, kterému by on sám byl schopen porozumět, přičemž uzavřená dohoda neodpovídá návrhu, který předložil a změna ve výměře trestu mu nebyla dostatečně vysvětlena.

Z uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, aby zrušil i jemu předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. , a věc přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření uvedl, že na počátku hlavního líčení konaného dne 27. 4. 2023 došlo ke sjednání dohody o vině a trestu a soud prvního stupně tuto dohodu schválil. Tomuto úkonu byla přítomna tehdejší obhájkyně dovolatele, s níž se dovolatel opakovaně radil. Schválená dohoda zásadně omezila rozsah možných opravných prostředků, které mohl dovolatel podat. Proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, lze podat odvolání pouze v případě, že takový rozsudek není v souladu s dohodou o vině a trestu, jejíž schválení státní zástupce soudu navrhl – viz § 245 odst. 1 tr. ř. Dovolatel uvedené omezení opravných prostředků ve svém odvolání nerespektoval. Formálně (a nepravdivě) tvrdil ve svém odvolání ze dne 10. 5. 2023, že výsledný rozsudek soudu prvního stupně není v souladu s dohodou navrženou státním zástupcem, aby pak toto odvolání doplnil podáním ze dne 4. 7. 2023, v němž místo toho tvrdil, že obsahu dohody nebyl schopen porozumět. Odvolací soud v odůvodnění svého usnesení připomněl dovolateli konkrétní průběh hlavního líčení, v němž dohodu o vině a trestu uzavřel, včetně porad s obhájkyní a pečlivého poučování dovolatele soudem. Odvolací soud učinil závěr, že odvolání bylo podáno osobou neoprávněnou a zamítl je podle § 253 odst. 1 tr. ř. bez věcného přezkoumání napadeného rozsudku.

Podle ustálené judikatury je dohoda o vině a trestu překážkou bránící podání odvolání proti výroku o vině i trestu a tím brání rovněž tomu, aby byl výrok o vině a trestu napaden dovoláním. Pokud dovolatel takové dovolání podal, je toto nepřípustné.

Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí nebo zda tu nejsou důvody pro jeho odmítnutí.

Dospěl přitom k závěru, že obviněný je osobou oprávněnou k podání dovolání podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.

Nejvyšší soud však dále konstatuje, že dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2023, sp. zn. , není přípustné, a to z následujících důvodů.

Z hlediska přípustnosti tohoto dovolání je určující, že obviněný před soudem prvního stupně prohlásil vinu ve smyslu § 206c odst. 1 tr. ř. a soud prvního stupně toto prohlášení viny podle § 206c odst. 4 tr. ř. přijal. Jestliže tedy obviněný prohlásil vinu a soud toto prohlášení přijal, nelze podle § 206c odst. 7 věta druhá tr. ř. skutečnosti uvedené v prohlášení viny napadat opravným prostředkem [§ 246 odst. 1 písm. b) tr. ř.], což ve svém důsledku znamená, že odvolací soud výrok o vině v rozsahu, v jakém bylo soudem prohlášení viny obviněného přijato, nemůže přezkoumat podle § 254 odst. 1 tr. ř., protože ho podala osoba, která takovou část rozsudku nemůže napadat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2022, sp. zn. ).

Prohlášení viny, resp. jeho přijetí, má tedy za následek mj. to, že obviněný může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, nejde-li však o výrok o vině v rozsahu, v jakém soud přijal jeho prohlášení viny [§ 246 odst. 1 písm. b) tr. ř.]. Odvolací soud proto nepochybil, jestliže výrok o vině ve smyslu § 254 tr. ř. nepřezkoumával, přičemž důvodně ve svém usnesení uvedl, že podá-li obviněný odvolání proti skutečnostem uvedeným v prohlášení viny (v daném případě tedy proti všem skutečnostem týkajícím se viny), odvolací soud jeho odvolání zamítne dle § 253 odst. 1 tr. ř. jako podané osobou neoprávněnou. Pro úplnost je možno uvést, že přiléhavějším důvodem by bylo to, že dovolatel byl osobou, která se odvolání výslovně vzdala (viz prohlášení u hlavního líčení konaného dne 27. 4. 2023, že je mu známo mimo jiné i „vzdání se práva odvolání“ – č. l. 162 trestního spisu).

Nejvyšší soud konstatuje, že dovolatel může napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li přesto dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle

§ 254

odst. 1 tr. ř. a neměl povinnost je přezkoumat ani podle

§ 254

odst. 2, 3 tr. ř., musí být takové dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle

§ 265i

odst. 1 písm. a) tr. ř. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. , publikované pod č. rozh. tr.).

Dovolání, které svým obsahem směřovalo (velmi obecně) proti výroku o vině a především rozporovalo uzavření dohody o vině a trestu, proto není s ohledem na výše uvedené přípustné.

Nejvyšší soud proto bez věcného přezkoumání rozhodnutí dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, neboť proti napadenému rozhodnutí není dovolání přípustné. Učinil tak v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. 10. 2023

JUDr. Jiří Pácal

předseda senátu