Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 3350/2023

24 Cdo 3350/2023-243

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobce P. R. proti žalované České republice - Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím, o žalobách pro zmatečnost, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2022, č. j. -226, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 2. 2023, č. j. -232, takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Praze, který v řízení o žalobách pro zmatečnost rozhoduje ve věci shora označené jako soud prvního stupně (dále jen „městský soud“) usnesením ze dne 21. 9. 2022, č. j. -226, zastavil řízení o žalobách pro zmatečnost podaných žalobcem, a to konkrétně o žalobě pro zmatečnost ze dne 7. 7. 2021 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2021, č.j. -192, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2021, č.j. -202, o žalobě pro zmatečnost ze dne 7. 7. 2021 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2021, č.j. -193, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2021, č.j. -205, a dále o žalobě pro zmatečnost ze dne 20. 1. 2022 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2021, č.j. -212, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 11. 2021, č.j. (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).

Usnesení městského soudu, stejně jako usnesení odvolacího soudu, žalobce napadl dovoláním, řízení o něm však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, zastavil, neboť dovolání směřující proti usnesení odvolacího soudu nebylo sepsáno a podepsáno advokátem. Ustanovení , které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, přitom představuje zvláštní a obligatorní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího splnění nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku představuje , podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, (jen) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Z dovolání, pokud brojí proti usnesení odvolacího soudu, nevyplývá, že by žalobce byl právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že v poměrech projednávané věci nebyla splněna zákonem stanovená podmínka povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení části věty před středníkem a věty třetí ve spojení s ustanovením věta druhá a dovolací řízení zastavil (ve smyslu ustanovení věta třetí ).

Ačkoli dovolatel nebyl podle obsahu spisu soudem prvního stupně vyzván k tomu, aby si pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů zvolil a aby jeho prostřednictvím též podal řádné dovolání, tato skutečnost nebrání tomu, aby dovolací soud na uvedený nedostatek nyní reagoval zastavením dovolacího řízení.

Dovolacímu soudu je z úřední činnosti známo a vyplývá to i z obsahu spisu, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním mimořádného množství vesměs neodůvodněných a neurčitých procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , nebo ze dne 27.10.2011, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl již i dovolací soud, a to v obecné poloze např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , nebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. .

Dovolací soud tak má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží ať již na straně soudu nebo účastníků řízení odlišných od žalobce. Takový zneužívající procesní postup žalobce však ve shodě s ustanoveními a nemůže požívat právní ochrany. Odborná literatura i judikatura shodně dovozují, že má-li zneužití práva ze strany účastníka podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k úkonu podle ustanovení jako k nepřípustnému nepřihlíží [srov. Lavický, P. a kol. ( až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9-10, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.6.2016 sp. zn. ].

Jelikož řetězící se zjevně bezdůvodné žádosti žalobce o osvobození od placení soudních poplatků a o ustanovení zástupce představují (i v této věci) jen další z jeho opakovaných obstrukčních jednání, nebylo k těmto žádostem podle ustanovení jako k nepřípustným úkonům městským soudem a ani dovolacím soudem přihlíženo.

Mířilo-li pak podané dovolání též proti usnesení městského soudu, patří se uvést, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Opravným prostředkem sloužícím k přezkoumání rozhodnutí městského soudu rozhodujícího v řízení o žalobě pro zmatečnost v prvním stupni je odvolání (srov. ). tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle ustanovení věty první ve spojení s ustanovením především zastavil řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2022, č. j. -226 (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. ).

Přestože si je dovolací soud vědom toho, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele nevyzýval, a to pro známé postoje dovolatele, které v obdobných řízeních zaujímá ve vztahu k plnění této povinnosti a opakovaně podává bezúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků, aniž by kdy vyměřený soudní poplatek zaplatil.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. 11. 2023

JUDr. David Vláčil předseda senátu