Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 952/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele R. J., t. č. ve Věznici Horní Slavkov, zastoupeného JUDr. Dominikem Křížem, Ph.D., advokátem, sídlem Obce Ležáky 972/1, Sokolov, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. prosince 2020 č. j. -139 a rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. července 2020 č. j. -91, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Ústí nad Labem, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d)y (dále jen "") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v a d.

2. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že shora specifikovaným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem (dále jen "okresní soud") byl stěžovatel uznán vinným zločinem krádeže podle , odst. 2, odst. 4 písm. b) , , za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků se zařazením do věznice s ostrahou.

3. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem rozsudek okresního soudu zrušil a nově uznal stěžovatele vinným zločinem krádeže podle , odst. 4 písm. b) , za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků se zařazením do věznice s ostrahou.

II.

Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti nesouhlasí s užitou právní kvalifikací, kdy má za to, že příslušné orgány činné v trestním řízení v posuzované věci nesprávně aplikovaly .

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh . Shledal přitom, že ústavní stížnost je nepřípustná.

6. Ústavní stížnost podle písm. d)y tvoří procesní prostředek k ochraně subjektivních základních práv a svobod individuálního stěžovatele, které jsou garantovány ústavním pořádkem. Z ustanovení , 3, 4 a lze dovodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně základních práv, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech právních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně toho kterého práva poskytuje. Proto je také ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). To platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( zákona), tedy i pro dovolání.

7. Ústavní stížností napadené rozhodnutí krajského soudu obsahuje poučení o možnosti podat proti tomuto rozsudku dovolání jako mimořádný opravný prostředek, o kterém by rozhodoval Nejvyšší soud. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti nezmiňuje, že by dovolání proti rozsudku krajského soudu podal. Ústavní soud zjistil u okresního soudu, že stěžovatel dovolání nepodal.

8. Stěžovatel tak nedodržel požadavek subsidiarity ústavní stížnosti, tj. před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně práva, které mu zákon poskytuje, včetně dovolání.

9. Z těchto důvodů Ústavní soud uzavřel, že podaná ústavní stížnost stěžovatele je nepřípustná ve smyslu , a proto ji, aniž by se zabýval meritem věci, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako nepřípustnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. května 2022

Pavel Šámal, v. r.

soudce zpravodaj