Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 779/2023

27 Cdo 779/2023-375

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele L. C., zastoupeného Mgr. Milanem Vaňkátem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Plaská 623/5, PSČ 150 00, za účasti Aeroklubu Kolín z. s., se sídlem v Kolíně, Pašinka 148, PSČ 280 02, identifikační číslo osoby 46391215, zastoupeného JUDr. Josefem Kulhavým, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, PSČ 110 00, o neplatnost vyloučení člena spolku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání Aeroklubu Kolín z. s. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 10. 2022, č. j. -346, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 25. 10. 2022, č. j. -354, takto:

I. Dovolání seodmítá.

II. Aeroklub Kolín z. s.

je povinen

zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 6. 2021, č. j. -308, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 12. 8. 2021, č. j. -316, vyslovil nicotnost rozhodnutí rady Aeroklubu Kolín z. s. (dále též jen „spolek“) o ukončení členství navrhovatele ze dne 8. 1. 2017 (výrok I.), zamítl návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze spolku o ukončení členství navrhovatele ze dne 29. 4. 2017 (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným usnesením odmítl odvolání proti výroku I. rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok), ve výrocích II. a III. rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal spolek dovolání výslovně „v plném rozsahu do všech výroků“.

[4] Zkoumání, zda je dovolání objektivně přípustné, předchází – ve smyslu , a , (dále též jen „ “) – posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání. Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. , a rozhodnutí v něm citovaná).

[5] Výrokem napadeného rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil výrok usnesení, kterým soud prvního stupně zamítl návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze spolku o ukončení členství navrhovatele ze dne 29. 4. 2017, nebyla dovolateli způsobena žádná újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2015, sp. zn. , ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. , či ze dne 22. 7. 2019, sp. zn. ).

[6] Dovolání proti druhému výroku napadeného usnesení je tudíž podáno neoprávněnou osobou a Nejvyšší soud je proto podle věty první ve spojení s odmítl.

[7] Ve zbývajícím rozsahu Nejvyšší soud dovolání odmítl podle a 2 jako objektivně nepřípustné.

[8] Dovolání proti prvnímu výroku napadeného usnesení odvolacího soudu není přípustné podle , neboť jím odvolací soud rozhodl o odmítnutí odvolání.

[9] Opravným prostředkem způsobilým zpochybnit nesprávné rozhodnutí odvolacího soudu o odmítnutí odvolání je žaloba pro zmatečnost dle Tzv. zmatečnostní vada řízení totiž není (sama o sobě) způsobilým dovolacím důvodem a pro její posouzení nelze dovolání připustit (za mnohá rozhodnutí viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2014, sen. zn. , ze dne 28. 7. 2016, sen. zn. , či ze dne 19. 1. 2017, sen. zn. ).

[10] Dovolání proti třetímu výroku napadeného usnesení odvolacího soudu není objektivně přípustné podle , neboť jím odvolací soud rozhodl o nákladech řízení.

[11] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 26. 10. 2023

JUDr. Marek Doležal předseda senátu