Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 106/2023

11 Tcu 106/2023-59

USNESENÍ

D. N.

, takto:

Podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů,

per analogiam

,

se usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2019, č. j. -23, jímž bylo podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, pravomocně rozhodnuto tak, že se na odsouzení občana České republiky

D. N.

(alias C. G. G.), narozeného XY v XY, rozsudkem Trestního soudu č. 17 ve Valencii, Španělské království, ze dne 21. 9. 2015, sp. zn. PAB-0000399/2015, který nabyl právní moci téhož dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky,

zrušuje

.

O d ů v o d n ě n í :

1. Na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky (dále jen „ministerstvo“) ze dne 20. 6. 2019, č. j MSP-352/2018-MOT-T/8, rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 3. 9. 2019, č. j. -23, a to tak, že podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), se na odsouzení občana České republiky D. N. (alias C. G. G.), narozeného XY v XY, okres XY, rozsudkem Trestního soudu č. 17 ve Valencii, Španělské království (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 21. 9. 2015, sp. zn. PAB-0000399/2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

2. Dne 29. 8. 2023 bylo Nejvyššímu soudu doručeno podání ministerstva z téhož dne, č. j. MSP-411/2023-MOT-T/27, ve kterém navrhuje zrušení shora citovaného usnesení Nejvyššího soudu, neboť bylo zjištěno, že v souvislosti s trestní věcí vedenou u cizozemského soudu pod sp. zn. PAB-0000399/2015, došlo k záměně identity D. N. s odsouzeným C. G. G. Z obsahu podnětu ministerstva a jeho jednotlivých příloh především vyplývá, že na základě žádosti D. N. se ministerstvo obrátilo na Ministerstvo spravedlnosti Španělského království s upozorněním na prošetření možného zneužití identity tohoto občana ČR. Dne 17. 8. 2023 obdrželo ministerstvo odpověď přímo od Trestního soudu ve Valencii, ve kterém se uvádí, že D. N. nebyl v rámci uvedeného trestního řízení veden jako obžalovaný či odsouzený, když tímto byl na základě identifikace DNA pouze odsouzený C. G. G., který však podle policejních záznamů příležitostně využíval jiné identity, a to i identitu D. N. Z ministerstvem předložených listin a vlastního šetření Nejvyššího soudu také dále vyplývá, že dne 4. 4. 2023 zaslal D. N. Okresnímu státnímu zastupitelství v Kroměříži podání o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin poškození cizích práv, jehož se dopustila neznámá osoba. Současně také učinil téhož dne podnět u ministerstva, ve kterém zejména uvedl, že se žádné trestné činnosti na území Španělského království nedopustil, od roku 2002 je zaměstnán u obchodní společnosti Bosch Powertrain s. r. o., v době vynesení rozsudku cizozemského soudu se nacházel na pracovišti v České republice, když toto své tvrzení doložil výpisem z docházkového systému svého zaměstnavatele. Závěrem tohoto podnětu požádal o okamžitý výmaz shora uvedeného cizozemského odsouzení z evidence Rejstříku trestů.

3. Nejvyšší soud si ve věci obstaral též další podklady. Ze sdělení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, územního odboru Kroměříž, oddělení obecné kriminality ze dne 25. 9. 2023, č. j. KRPZ-66181-27/TČ-2023-150871-FST, se podává, že shora uvedené oznámení D. N. bylo přijato tímto policejním orgánem, avšak ve věci nebylo dosud rozhodnuto. Současně si Nejvyšší soud vyžádal též kopii podání D. N. ze dne 4. 4. 2023, které učinil u Okresního státního zastupitelství v Kroměříži.

4. Podáním ze dne 27. 9. 2023 doplnilo ministerstvo svůj podnět ze dne 29. 8. 2023, a to jednak o zprávu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, územního odboru Kroměříž, oddělení obecné kriminality ze dne 22. 9. 2023, č. j. KRPZ-66181-25/TČ-2023-150871-FST, a odborné vyjádření Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, odboru kriminalistické techniky a expertíz, ze dne 4. 8. 2023, e. č. KRPB-2178-1/KT-2023. Z uvedených podkladů zejména vyplývá, že na základě žádosti policejního orgánu byla cestou mezinárodní spolupráce poskytnuta španělskými orgány daktyloskopická karta s otisky prstů a fotodokumentace osoby, která byla odsouzena cizozemským soudem. Tato daktyloskopická karta byla následně porovnána s daktyloskopickou kartou s otisky prstů D. N. Výsledkem provedeného zkoumání nebyla zjištěna shoda daktyloskopických karet.

5. Nejvyšší soud věc přezkoumal a zpětně shledal, že nebyly splněny zákonné podmínky pro zaznamenání předmětného odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

6. Podle § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů mohl Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

7. Z obsahu spisu je nyní zřejmé, že D. N. není osobou, která byla odsouzena rozsudkem cizozemského soudu dne 21. 9. 2015, sp. zn. PAB-0000399/2015. Z tohoto důvodu je nutné konstatovat, že se D. N., narozený XY v XY, nedopustil žádného jednání, které bylo následně předmětem řízení vedeného u tohoto cizozemského soudu.

8. Uvedené závěry podle Nejvyššího soudu vyplývají především z následujících podkladových materiálů. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů D. N. vyplývá, že citované odsouzení cizozemského soudu je zaznamenáno v bodu 1) až 3) a dále v bodu 2) zvláštní části tohoto opisu. Vyjádření D. N., že se předmětné trestné činnosti na území Španělského království nedopustil a že v době rozhodování cizozemského soudu se nacházel na pracovišti u svého zaměstnavatele v České republice, plně odpovídá jednak obsah dožádaného sdělení cizozemského soudu, že D. N., nebyl v rámci uvedeného trestního řízení nikdy veden jako obžalovaný či odsouzený, dále pak z předloženého výpisu z docházkového systému zaměstnavatele D. N. a z odborného vyjádření Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, odboru kriminalistické techniky a expertíz ze dne 4. 8. 2023, e. č. KRPB-2178-1/KT-2023, ze kterého vyplývá, že provedeným zkoumáním nebyla zjištěna shoda daktyloskopických karet osoby odsouzené cizozemským soudem a D. N..

9. S ohledem na shora uvedené tak nelze než konstatovat, že usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2019, č. j. -23, trpí zásadní vadou, neboť dotčeným rozsudkem cizozemského soudu nebyl odsouzen občan České republiky D. N., narozený XY v XY, nýbrž zcela jiná osoba.

10. o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, neobsahuje žádné konkrétní ustanovení, které by s takovouto situací výslovně počítalo. Vzhledem k závažnosti dopadů napadeného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2019, č. j. -23, do osobní sféry D. N. považuje Nejvyšší soud za nezbytné přistoupit k nápravě nastalého stavu, a to alespoň k důsledkům vztahujícím se k České republice. Jako významově nejbližší se jeví zákona o Rejstříku trestů, které upravuje možnost zrušení předchozího rozhodnutí o zaznamenání údajů o jiném odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby cizozemským soudem podle odstavce 2 nebo 3 tohoto ustanovení za situace, kdy bylo tuzemským soudem podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních následně rozhodnuto o uznání takového cizozemského rozhodnutí, jehož smyslem je zamezení situaci, kdy by v Rejstříku trestů bylo jedno odsouzení zapsáno dvakrát. Dané ustanovení v platném znění sice dopadá na odsouzení soudy jiných než členských států Evropské unie, nicméně platná právní úprava v současné době možnost zrušení rozhodnutí týkajícího se odsouzení členským státem Evropské unie výslovně neobsahuje, pročež je namístě postupovat podle pravidel

analogie

.

11. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud z podnětu Ministerstva spravedlnosti České republiky zrušil své předchozí usnesení ze dne 3. 9. 2019, č. j. -23, a to v celém rozsahu.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. 10. 2023

JUDr. Petr Škvain, Ph.D.

předseda senátu