Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2966/2023

22 Cdo 2966/2023-1679

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce V. M., zastoupeného Mgr. Liborem Hubáčkem, MBA, advokátem se sídlem v Benešově, Malé náměstí 73, proti žalovaným 1)J. S. a 2)Z. S., zastoupeným JUDr. Tomášem Podhorským, advokátem se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí 102, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o dovolání žalované 2) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2022, č. j. -1518, a o jejím návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2022, č. j. -1518, takto:

Odůvodnění:

Okresní soud v Benešově rozsudkem ze dne 17. 8. 2022, č. j. -1402, rozhodl tak, že výrokem I zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaných k pozemkovým parcelám č. XY (součástí je stavba), č. XY, č. XY, č. XY, č. XY, č. XY, č. XY, č. XY a č. XY, vše v k. ú. XY, zapsáno na LV č. XY u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY. Výrokem II do výlučného vlastnictví žalobce přikázal pozemkové parcely č. XY, č. XY, č. XY, č. XY, č. XY – rozdělenou, vše v k. ú. XY, a č. st. XY o výměře 8 399 m2 v k. ú. XY, obec XY, vzniklou geometrickým plánem zhotoveným geometrem Ing. Pavlem Síbrtem, pod číslem plánu 1262-15/2022, a ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. Pavlem Síbrtem, pod č. 35/2022 dne 29. 6. 2022 a schváleným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj dne 28. 6. 2022, pod č. j. XY. Výrokem III. do podílového spoluvlastnictví 1. žalované a 2. žalované, každému v podílu ½, přikázal pozemkové parcely č. XY (součástí je stavba), č. XY, č. XY, č. XY, vše v k. ú. XY, a č. XY o výměře 5 595 m2 v k. ú. XY, obec XY, vzniklý geometrickým plánem zhotoveným geometrem Ing. Pavlem Síbrtem, pod číslem plánu 1262-15/2022, a ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. Pavlem Síbrtem, pod č. 35/2022 dne 29. 6. 2022 a schváleným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj dne 28. 6. 2022, pod č. j. XY. Dalšími výroky rozhodl o vzájemném vyrovnání mezi účastníky z titulu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a o nákladech řízení.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl rozsudkem ze dne 20. 12. 2022, č. j. -1518, tak, že změnil výši přiměřené náhrady žalobce vůči žalovaným 1) a 2), výrokem II doplnil znění rozsudku soudu prvního stupně ve výrocích I a II o identifikaci nově vzniklých parcel („označená podle nového stavu jako p. č. XY“ a „označená podle nového stavu jako p. č. XY“) a v tomto znění výroky I a II potvrdil. Dále rozhodl o nákladech řízení a zamítl návrh žalované 2) na přerušení odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná 2) dovolání, jehož přípustnost opírá o , , („ “) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v Blíže však předpoklady přípustnosti dovolání nekonkretizuje.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost ( ) odkazuje.

Dovolání není projednatelné.

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Dovolací soud odmítne dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat ( ).

Mezi povinné náležitosti dovolání podle patří vymezení důvodu dovolání a uvedení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Podle důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení, přičemž ve smyslu je povinen také vymezit otázku hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolatel je tedy ze zákona povinen uvést jak právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné (a vyložit, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení), tak tuto nesprávnost – při vymezení splnění předpokladů přípustnosti dovolání – konfrontovat s dosavadní rozhodovací činností Nejvyššího soudu, kterému náleží úkol sjednocovat rozhodovací činnost soudů v civilním řízení. Dovolatel je tedy povinen jasně vymezit relevantní rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a uvést, v čem se odvolací soud odchýlil od této relevantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu či v čem je tato praxe rozporná nebo v čem je třeba ji změnit, případně že jde o právní otázku Nejvyšším soudem dosud nevyřešenou. Případně lze přípustnost dovolání podle okolností vymezit i odkazem na relevantní rozhodovací činnost Ústavního soudu (srov. stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2016 sp. zn. ). Tuto povinnost nelze obejít tím, že dovolatel – jako to činí dovolatelka v této věci – odkáže obecně na judikaturu Nejvyššího soudu s tím, že „je soudu s ohledem na jeho rozhodovací činnost známa“. Nesplní-li dovolatel svou argumentační povinnost, Nejvyšší soud odmítne dovolání jako vadné.

Dovolatelka nevymezila řádně ani právní otázku, na které rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, ani rozhodnutí, od kterých se měl odvolací soud odchýlit, a dovolacímu soudu nejsou taková rozhodnutí známa.

Jelikož dovolání žalované 2) trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud je podle je odmítl.

Vzhledem k tomu, že dovolání není projednatelné, zamítl dovolací soud pro nedůvodnost návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , či ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. (dostupná na www.nsoud.cz)], a to v rozhodnutí, kterým bylo rovněž dovolací řízení skončeno [srovnej nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. (dostupný na http://nalus.usoud.cz)].

V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 10. 2023

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu