Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1143/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Hany Ort, Ph. D., advokátky, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. února 2022 č. j. -185 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 12. října 2021 č. j. -164, za účasti Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, sídlem Pekařská 664/53, Brno, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi porušeno její právo na soudní ochranu podle d (dále jen ""), právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života podle y, jakož i zásada kontradiktornosti soudního řízení podle y.

2. Městský soud v Brně (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 12. 10. 2021 č. j. -164 zamítl žalobu stěžovatelky (žalobkyně), jíž se po vedlejší účastnici řízení (žalované) domáhala zaplacení částky ve výši 41 289 Kč s příslušenstvím.

3. Proti rozsudku městského soudu podala stěžovatelka odvolání, které Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") usnesením ze dne 16. 2. 2022 č. j. -185 podle ve spojení s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") odmítl, jelikož neobsahovalo podstatné náležitosti ve smyslu , tedy údaj o tom, v čem je spatřována nesprávnost rozsudku městského soudu (odvolací důvod) a čeho se domáhá (odvolací návrh).

4. Předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je Ústavní soud povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). V posuzované věci se Ústavní soud zaměřil zejména na posouzení otázky, zda ústavní stížnost splňuje podmínky přípustnosti podle .

5. Podle ve spojení s je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (vyjma návrhu na obnovu řízení). Ústavní stížnost je tak založena na zásadě její subsidiarity k jiným zákonným procesním prostředkům. To znamená, že ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před jinými orgány veřejné moci, tedy pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany.

6. Podle může žalobou pro zmatečnost účastník řízení napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

7. Jak již bylo uvedeno shora, napadeným usnesením krajský soud jako odvolací soud odmítl odvolání stěžovatelky proti rozsudku městského soudu pro vady (pro absenci odvolacího důvodu a odvolacího návrhu), které nebyly stěžovatelkou odstraněny. Jde tedy o situaci upravenou v , v níž se může účastník řízení bránit prostřednictvím žaloby pro zmatečnost. Z ústavní stížnosti ani z databáze Ministerstva spravedlnosti dostupné na https://infosoud.justice.cz/ se však taková skutečnost nepodává.

8. Ústavní stížnost, před jejímž podáním stěžovatel nevyčerpal všechny dostupné procesní prostředky, je podle ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu nepřípustná, neboť účastník řízení, jehož odvolání bylo odmítnuto, disponuje procesním prostředkem, na jehož základě může nechat přezkoumat, zda závěr odvolacího soudu (v daném případě tedy krajského soudu), že odvolání muselo být odmítnuto, je v souladu se zákonem, potažmo s ústavním pořádkem [srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2020

sp. zn.

, usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 9. 2017

sp. zn.

či mutatis mutandis stanovisko pléna sp. zn. ze dne 16. 12. 2008 (ST 26/51 SbNU 839; 79/2009 Sb.); rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz].

9. Ústavní soud uzavírá, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon ochraně jejích práv poskytuje, a proto je třeba ústavní stížnost považovat za nepřípustnou a jako taková musela být podle soudcem zpravodajem odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 16. května 2022

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj