Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2275/2022

-80

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Bohemia Faktoring, a.s., se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, identifikační číslo osoby 27242617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti žalované L. L., zastoupené opatrovníkem Mgr. Davidem Obenrauchem, advokátem se sídlem v Brně, Kopečná 11, o 200.121,56 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2021, č. j. -58, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 11.422,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ing. Karla Goláně, Ph.D., advokáta.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem pro uznání ze dne 7. 9. 2020, sp. zn. -24, ve znění opravného usnesení ze dne 3. 2. 2021, sp. zn. -43, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 200.121,56 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení. Soud prvního stupně uvedl, že dne 23. 12. 2019 vydal elektronický platební rozkaz, č. j. -6, jímž žalobě o zaplacení sporné částky vyhověl. Pro případ podání odporu žalované uložil, aby ve lhůtě 30 dnů od jeho podání se ve věci písemně vyjádřila a aby v případě, že žalobou uplatněný nárok neuznává ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji procesní obranu, dále aby označila důkazy k prokázání svých tvrzení, přičemž jde-li o důkazy, aby je k vyjádření připojila. Zároveň ji poučil o tom, že nevyjádří-li se včas bez vážného důvodu na tuto výzvu soudu, ani soudu ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký závažný důvod jí v tom brání, bude se mít za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Žalovaná proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala dne 13. 1. 2020 odpor. Přes poučení o možnosti vydat rozsudek pro uznání podle , (dále jen „“), jestliže se nevyjádří k žalobě podle a odst. 5 tak neučinila. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná, ač řádně vyzvána podle , se ve věci včas nevyjádřila ani neuvedla žádnou skutečnost, jíž by žalovaný nárok zpochybnila. Proto rozhodl rozsudkem pro uznání.

Proti rozsudku pro uznání podala žalovaná nezastoupená advokátem dne 8. 10. 2020 odvolání, v němž namítá, že nebyly splněny „podmínky řízení“, na základě kterých byl vydán rozsudek pro uznání podle a zdůraznila, že nárok žalobkyně neuznává. Má za to, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně společnosti MONETA Money Bank a. s. nebyly splněny podmínky pro zesplatnění úvěru. S bližší argumentací zpochybnila výši škody prezentovanou žalobkyní. Poukázala na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. , vztahující se k fikci uznání podle a dodala, že i k jejímu opožděnému vyjádření by mělo být přihlédnuto v tom smyslu, že nárok žalobkyně neuznává.

Podáním doručeným odvolacímu soudu dne 11. 6. 2021 požádala žalovaná o přeložení jednání odvolacího soudu dne 15. 6. 2021 z důvodu pracovní neschopnosti, což doložila rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti (DPN) vystaveném MUDr. Martinou Podstufkovou, lékařkou Psychiatrické ambulance Brno – Lesná s. r. o., pro zaměstnavatele žalované ATOM SERVICE s. r. o. , kde je žalovaná v profesním zařazení „vedoucí recepce“ s pracovní neschopností od 10. 6. 2021. Lékařka vyznačila žalované povolené vycházky od 11. 6. 2021 v době od 9.00 do 15.00.

Z e-mailu ze dne 14. 6. 2021 zaslaného žalovanou na adresu podatelna@msoud.pha.justice.cz se podává, že se nemůže k nařízenému jednání dostavit, má částečný invalidní důchod pro smíšenou úzkostnou poruchu a sociální fobii. Žádá o odročení jednání s tím, že doloží celou zdravotní dokumentaci. Bylo ji ze strany soudu sděleno, že se jednání uskuteční, neboť má povolené vycházky. Zdůraznila, že nemůže opustit město, neboť jí hrozí panická ataka.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) poté, co usnesením ze dne 13. 7. 2021, č. j. -51, žalované ustanovil podle opatrovníka v osobě Mgr. Davida Obenraucha, advokáta se sídlem v Brně, Kopečná 11, z důvodu, že se nemůže ze zdravotních důvodů nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, rozsudkem ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. -58, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Cituje znění a odst. 5 a má za to, že soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru o naplnění podmínek pro vydání rozsudku pro uznání v důsledku fikce. Odvolací soud akcentuje, že žalovaná převzala elektronický platební rozkaz dne 2. 1. 2020, dne 15. 1. 2020 proti němu podala odpor, v němž neuvedla žádné rozhodné skutečnosti, na nichž staví svoji procesní obranu, k žalobě se nevyjádřila ani nesdělila, že by jí nějaká okolnost (nějaký důvod) bránila v podání vyjádření k žalobě. Proto měl za to, že fikce uznání nároku podle v nyní souzené věci nastala, jelikož se žalovaná ve lhůtě 30 dnů od podání odporu proti platebnímu rozkazu nevyjádřila, ani soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom bránil. Do vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně se na řízení aktivně nepodílela, neučinila žádný procesní úkon, k žalobě se nevyjádřila ani nenavrhla žádné důkazy ke svým tvrzením. K námitkám opatrovníka žalované, co se týče jejího zdravotního stavu, odvolací soud uvedl, že podle obsahu spisu žalovaná reagovala adekvátně na jednotlivá rozhodnutí soudů, včas podala odpor proti platebnímu rozkazu i odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, přičemž uvedená podání jsou obsahově určitá. Z žádného jejího podání adresovaného soudu nevyplývá že by měla omezenou svéprávnost či že by nebyla schopna porozumět obsahu zaslaných písemností; takové skutečnosti žalovaná soudu nikdy nesdělila.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání, jehož přípustnost dovozuje ze znění , (dále jen „“), neboť má zato, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva - naplnění podmínek pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu - při jejímž řešení se soudy odchýlily od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, „resp. se jedná o tak skutkově specifickou situaci, která nebyla dosud dovolacím soudem vyřešena.“ Zdůrazňuje, že v důsledku svého nepříznivého zdravotního stavu, který jí od počátku řízení znemožňoval účastnit se řízení a aktivně se podílet na procesní obraně proti uplatněnému žalobnímu nároku, včas nedoplnila odůvodnění odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu ani nepodala vyjádření podle Pro zdravotní nezpůsobilost (pro kterou byla shledána částečně invalidní – viz rozhodnutí ČSSZ ze dne 24. 1. 2020) spočívající „v zásadním onemocnění psychického rázu“ jí měl být ustanoven opatrovník již v řízení před soudem prvního stupně, a nikoliv až v řízení odvolacím. Povaha nepříznivého zdravotního stavu dovolatelky spočívá ve střídání období, kdy je částečně schopna zastat obvyklé každodenní činnosti, se dny, kdy není „objektivně schopna prakticky vůbec fungovat a žít běžný život, plnit každodenní činnosti a starat se o úřední záležitosti, jako je např. vyhotovit odůvodnění odporu ve lhůtě určené soudem.“

Žalobkyně navrhla dovolání pro nepřípustnost odmítnout pro absenci řádného vymezení dovolacího důvodu.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „“).

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví jí předseda senátu opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení. Stejně se postupuje, stanoví-li tak zvláštní předpis.

Podle žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat () a nebyl řádně zastoupen.

Podle dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle , a b) a .

Dovolatelka, přestože odvolacímu soudu vytýká, že v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, ač podle jejího přesvědčení nebyly splněny podmínky pro jeho vydání (procesní nezpůsobilost účastníka řízení podle ), obsahově namítá ( ), že je zde důvod, pro který měl odvolací soud rozsudek pro uznání vydaný soudem prvního stupně změnit tak, že se rozsudek pro uznání nevydává, neboť v důsledku zdravotní indispozice jí měl být již od počátku řízení (tj. již před soudem prvního stupně) ustanoven opatrovník. V tom (rozuměj „nedostatku procesní způsobilosti“) spatřuje (zprostředkovaně) nedostatek podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Tato argumentace ovšem identifikuje zmatečnostní vadu podle , která se zřetelem k ustanovení a přípustnost dovolání vylučuje.

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 31. 10. 2023

JUDr. Václav Duda

předseda senátu