Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1197/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatele D. P., zastoupeného Mgr. Eliškou Čáslavskou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Betlémské nám. 6, proti rozsudkům Městského soudu v Praze č. j. , 401/2021-1155 ze dne 19. 1. 2022 a Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. -1136 ze dne 31. 8. 2021 a č. j. -1067 ze dne 23. 6. 2021, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 3, jako účastníků řízení, a dále a) M. K. a nezletilých b) S. P. a c) K. D. P., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Nezletilí vedlejší účastníci b) a c) jsou společnými dětmi stěžovatele a vedlejší účastnice a). Nadepsanými rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 3 (dále jen "nalézací soud") byly zamítnuty návrhy stěžovatele na změnu úpravy poměrů k nezletilým (zejm. rozsahu styku) a na snížení výživného. Městský soud v Praze jako soud odvolací (dále tak označován) rozhodl o odvoláních stěžovatele tak, že změnil rozsudek nalézacího soudu ohledně návrhu na snížení výživného, jinak jeho výroky potvrdil.

2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatel jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz , a , o Ústavním soudu (dále jen " ")] domáhá zrušení napadených rozhodnutí pro porušení a ve spojení s a , 2 a 4 d (dále jen " "), jakož i ve spojení s y.

3. Poměry nezletilých byly naposledy upraveny rozsudkem nalézacího soudu z roku 2018. Nalézací soud nyní po provedeném dokazování dospěl k přesvědčivě vyargumentovanému závěru, že v rodině nenastala taková změna poměrů, která by odůvodňovala postup podle § 909 o. z. a § 475 z. ř. s. Judikatura Ústavního soudu, kterou stěžovatel své návrhy podpořil, byla přiléhavě aplikována; v napadených rozhodnutích obecné soudy všem povinnostem, jež jim ve vztahu k účastníkům z ústavního pořádku plynou, zcela dostály.

4. Tento závěr Ústavní soud činí i při vědomí nejnovějšího nálezu

sp. zn.

ze dne 3. 5. 2022 (dostupný na https://www.usoud.cz/aktualne, později zejména na https://nalus.usoud.cz), shrnujícího dosavadní judikaturu ke střídavé péči. Ústavní soud v něm sice uvádí, že střídavá péče lépe vyvažuje postavení rodičů, současně však opakovaně zdůrazňuje, že největším úkolem obecných soudů je především posoudit každý případ ve všech souvislostech jeho jedinečných okolností, což v opatrovnických věcech platí obzvlášť, jak přiléhavě uvádí i nalézací soud. Odlišná je situace tříletého dítěte, majícího před sebou ještě řadu vývojových fází, které si vztah k dalším osobám teprve buduje a prohlubuje, oproti teenagerům, kteří si již dovedou promyslet a formulovat vlastní názory. Úkolem, kterého se nalézací soud v projednávané věci zhostil pečlivě, je zhodnotit vyjádřený názor dítěte v souvislosti s dalšími skutečnostmi a zjistit, co je v nejlepším zájmu dotčeného dítěte.

5. Nalézací soud nezpochybnil dobrý vztah dětí k oběma rodičům, neshledal však podstatnou změnu poměrů, odůvodňující novou úpravu poměrů, a dále vzal v úvahu názory dětí (t. č. 14 a 12 let), které jsou se současnou situací spokojené; odvolací soud neměl k jeho rozhodnutí výhrady. V daném případě ani Ústavní soud neshledává, že by výlučná péče matky s rozšířeným stykem otce (středa - pondělí každý sudý týden a rovnoměrné rozložení prázdninového styku) kohokoli na jeho ústavně zaručených právech poškozovala. Stěžovatel navíc navrhoval změnu již upravených poměrů k dětem, což vyžaduje prokázání podstatné změny okolností - to se mu nepodařilo, jak vysvětlily přesvědčivě oba soudy.

6. Stejný závěr o absenci změny poměrů učinil nalézací soud i ve vztahu k výši výživného (rozsudky z roku 2019 a 2020 - viz usnesení

sp. zn.

ze dne 11. 8. 2020, jímž byla pro zjevnou neopodstatněnost odmítnuta dřívější ústavní stížnost stěžovatele), který byl posléze odvolacím soudem korigován, nikoli však ke stěžovatelově plné spokojenosti. Přesto i zde Ústavní soud uzavírá, že jde o výraz nezávislé (a řádně odůvodněné) činnosti obecných soudů, do které mu nevzniká prostor zasahovat, neboť z ústavního pořádku neplyne záruka příznivého výsledku soudního řízení.

7. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. května 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu