Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1196/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatelky Jitky Kupcové, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Schwarzem, advokátem, sídlem Majakovského 1176, Černošice, proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 2. února 2022 č. j. -303, za účasti Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, jako účastníka řízení, a Jaroslava Pavlici, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím bylo porušeno její právo na spravedlivý (sc. řádný) proces podle a d.

2. Z ústavní stížnosti se podává, že Okresní soud v Uherském Hradišti rozsudkem ze dne 19. 4. 2021 č. j. -266 zamítl žalobu vedlejšího účastníka na zaplacení částky 300 000 Kč, vedlejšímu účastníkovi uložil zaplatit stěžovatelce (jako žalované) náhradu nákladů řízení v částce 148 558,75 Kč a České republice v částce 778,50 Kč.

3. K odvolání vedlejšího účastníka Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

II.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení ( a 2 ), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( téhož zákona); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( téhož zákona). Z toho plyne, že ústavní stížnost je založena na zásadě její subsidiarity k jiným zákonným procesním prostředkům [srov. usnesení ze dne 28. 4. 2004

sp. zn.

(U 25/33 SbNU 475); všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz], a k jejímu věcnému projednání proto může dojít pouze za předpokladu, že stěžovatel tyto prostředky k ochraně svých práv (efektivně) "vyčerpal" (nejsou-li zcela výjimečně splněny podmínky § 75 odst. 2 téhož zákona).

6. Ústavní soud je tak v rámci řízení o ústavní stížnosti oprávněn rozhodovat zásadně jen o rozhodnutích "konečných", a jako nepřípustné proto opakovaně odmítá ústavní stížnosti proti byť i pravomocným rozhodnutím soudů, jimiž však věc nebyla ukončena, nýbrž vrácena soudu či jinému orgánu k dalšímu řízení [srov. například usnesení ze dne 30. 3. 2006

sp. zn.

(U 4/40 SbNU 781), ze dne 22. 7. 2008

sp. zn.

, ze dne 7. 11. 2012

sp. zn.

či ze dne 28. 8. 2013

sp. zn.

].

7. V posuzované věci se stěžovatelka svou ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a kterým věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení. Soudní řízení ve věci samé tedy neskončilo, přičemž stěžovatelka má i po takovém (tj. kasačním) rozhodnutí nadále k dispozici procesní prostředky, kterými může bránit svá práva. Ústavní stížnost tak byla k Ústavnímu soudu podána tzv. předčasně, resp. jde - jak vyplývá i z ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu - o nepřípustný návrh.

8. S ohledem na výše uvedené nezbývá než uzavřít, že stěžovatelka před podáním této ústavní stížnosti nevyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně práva podle , a proto je tato její ústavní stížnost nepřípustná. K tomu možno dodat, že stěžovatelce nic nebrání v podání případné nové ústavní stížnosti poté, co bude řízení před obecnými soudy skončeno, nebude-li s jeho výsledkem souhlasit a bude-li nadále pociťovat újmu na svých základních právech či svobodách, a to (i) v důsledku nyní namítaných pochybení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně.

9. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. května 2022

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj