Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 777/2025

26 Cdo 777/2025-198

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., ve věci žalobkyně T. s.r.o., zastoupené JUDr. Mgr. Marcelem Petráskem, MBA, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Palackého 715/15, proti žalovanému Společenství vlastníků Rezidence XY, zastoupenému Mgr. Eliškou Čáslavskou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Betlémské náměstí 351/6, o 171.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2024, č. j. -172, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 10. 10. 2024, č. j. -172, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 (soud prvního stupně) ze dne 29. 4. 2024, č. j. -144, mj. potvrdil v části, v níž zamítl žalobu o zaplacení částek ve výši 54.800 Kč a 54.750 Kč s úroky z prodlení a částky 44.350 Kč.

2. Rozsudek odvolacího soudu v této části napadla žalobkyně dovoláním, které není podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), přípustné.

3. Dovolatelka zpochybnila závěr odvolacího soudu, že výkon jejího práva, jímž se domáhá zaplacení pokuty za porušení povinnosti žalovaného vyhotovit řádné vyúčtování zálohových plateb za léta 2018 až 2020 podle , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále též jen „ “), je výkonem práva v rozporu s dobrými mravy, resp. zneužitím práva ve smyslu , , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“).

4. Dovolatelce lze sice přisvědčit, že nárok na pokutu podle nezávisí na tom, zda žalobkyni vznikla v důsledku prodlení žalovaného škoda (srovnej např. dovolatelkou citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. ). Od tohoto závěru se však odvolací soud neodchýlil. Výslovně totiž uvedl, že postup podle o. z. nemůže sama o sobě ospravedlnit okolnost, že žalobkyni nevznikla v důsledku prodlení žalovaného žádná škoda. Jeho závěr, že jednání žalobkyně domáhající se zaplacení pokuty za nedodání vyúčtování je zneužitím práva, není založen jen na této skutečnosti.

5. Odvolací soud zvažoval i jiné okolnosti, přihlédl k poměrům jak na straně žalobkyně (vlastnice jednotky), tak na straně žalovaného (správce budovy) – zejména, že po dlouhou dobu, resp. u vyúčtování za rok 2018 bezmála až do promlčení nároku, nevznesla žalobkyně žádné námitky proti daným vyúčtováním, udržovala tak žalovaného v přesvědčení o jejich správnosti, domáhala se plnění prostřednictvím žaloby, aniž by uběhla lhůta k vypořádání námitek. Zdůraznil, že důvodem pro postup podle § 8 o. z. nemůže být jen případná snaha žalobkyně sankcionovat žalovaného, avšak všechny zjištěné okolnosti v souhrnu již závěr o zneužití práva žalobkyní umožňují. Přihlédl k tomu, že žalobkyně se žalobou ani nedomáhala vyhotovení řádného vyúčtování, nýbrž pouze pokuty samotné, a nešlo jí tedy o to, domoci se řádného vyúčtování a ověření, zda za služby spojené s užíváním jednotky nezaplatila více, než byla povinna, ale spíše o poškození žalovaného a získání majetkového prospěchu, který se zjevně snažila maximalizovat otálením s uplatněním námitek proti správnosti vyúčtování a s tím spojeným nárokem na zaplacení pokuty; takové jednání však nepožívá právní ochrany. Po zvážení všech těchto okolností pak dospěl k závěru, že její jednání je výkonem práva v rozporu s dobrými mravy, resp. zneužitím práva. Jeho úvaha přitom (s ohledem na provedené dokazování a učiněná skutková zjištění) není zjevně nepřiměřená. Přitom jen v případě její zjevné nepřiměřenosti by ji bylo možné v dovolacím řízení zpochybnit – viz např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněného pod č. 7/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

6. Dovolání není přípustné ani pro řešení otázky, zda je možné považovat opravená vyúčtování za řádná, jednak ji dovolatelka formulovala jen obecně a jednak na jejím řešení rozhodnutí odvolacího soudu vůbec nespočívá. Odvolací soud totiž (stejně jako soud prvního stupně) zjevně vycházel ze závěru, že vyúčtování řádná nebyla a žalobkyni tedy právo na zaplacení pokuty podle vzniklo – jinak by se otázkou, zda žalobou uplatněný nárok na pokutu není v rozporu s dobrými mravy, resp. zjevným zneužitím práva, nemusel vůbec zabývat.

7. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle odmítl.

8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá )

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. 1. 2026

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu