Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2215/2025

25 Cdo 2215/2025-367

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobců: a) P. Š., b) J. Š., oba zastoupení Mgr. et Mgr. Markétou Piškulovou, advokátkou se sídlem Zemkova 1538/20, Brno, proti žalované: J. N., zastoupená JUDr. Ivanem Peclem, advokátem se sídlem Zábrdovická 15/16, Brno, o uložení povinnosti odstranit poškození nemovitosti, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 3. 2025, č. j. -340, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 20. 3. 2025, č. j. -340, potvrdil rozsudek ze dne 28. 8. 2023, č. j. -300, jímž Okresní soud Brno-venkov zamítl žalobu, v níž se žalobci domáhali, aby žalovaná byla povinna odstranit poškození rodinného domu č. p. XY na adrese XY v Brně, který je součástí pozemku parc. č. XY o výměře 242 m

2

zapsaného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město, na LV č. XY v katastrálním území XY, a to poškození spočívající v odkrytí boční strany základu severozápadní štítové zdi domu žalobců, přístupné v severní části za rodinným domem žalované, uvedením do předešlého stavu opatřením, které zabrání promrzání základu domu žalobců, a to nejpozději do 14 dní od právní moci rozsudku, změnil jej pouze ve výrocích o náhradě nákladů řízení, tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a pokud jde o povinnost nahradit České republice náklady státu v částce 79 364,10 Kč, je žalovaná povinna nahradit je z jedné poloviny, tedy v částce 39 682,05 Kč, stejně tak jako žalobci. Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Neshledal důvodným nárok na náhradu škody uvedením do předešlého stavu nemovitosti žalobců opatřením, které zabrání promrzání jejich domu, jenž měl být poškozen obnažením základů jeho boční strany při stavbě sousedního rodinného domu žalované. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná provedla opatření k zabezpečení odkrytých základů domu žalobců, při místním šetření se neprokázalo prakticky žádné znehodnocení domu žalobců a nebylo zaznamenáno negativní působení vod na rodinné domy. Žalobci dávali zvýšenou vlhkost v ložnici svého domu, výskyt plísní a skvrn na zdi do souvislosti s obnažením základů jejich nemovitosti, avšak znalec doc. Ing. Matějka, CSc., Ph. D., MBA, zvýšenou vlhkost zdi, žádné prostupování vlhkosti dovnitř domu s tvorbou plísní na vnitřních stěnách domu ani v náznacích nezjistil a technicky ji označil za neobhajitelnou. Nebyl tak prokázán vznik škody na nemovitosti žalobců, který by byl v příčinné souvislosti se stavební činností žalované. Na rozdíl od soudu prvního stupně však odvolací soud dospěl k závěru, že je namístě úspěšné žalované odepřít právo na náhradu nákladů řízení, když prokazatelně při stavbě svého domu základy domu žalobců obnažila a žalobci se mohli důvodně domnívat, že pokud se u nich na zdi objevily vlhké skvrny, může se jednat o důsledek odkopání a obnažení základů. Byla to tedy žalovaná, kdo významným způsobem přispěl k tomu, že se žalobci v této věci museli obrátit na soud, a je tedy namístě, aby si každý z účastníků nesl náklady řízení ze svého.

2. Proti výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé podali žalobci dovolání s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení otázky, které jednotlivé konkrétní skutkové okolnosti mají být soudem zjišťovány a posuzovány za účelem určení vzniku protiprávního jednání škůdce, vzniku škody a existence příčinné souvislosti, a to ve vztahu k rozsahu vymezení petitu žalobci, a s ohledem na tu skutečnost, že žalobci jsou ve vztahu k předmětu soudního sporu neodborníky, a také vzhledem k tomu, že rozhodnutí ve věci závisí na znaleckém posudku, jehož budoucí obsah a závěr nemohou žalobci při formulaci žalobního petitu dopředu předvídat. Dovolatelé trvají na tom, že se soudy dopustily vážného pochybení, když se vůbec nezabývaly dalšími skutkovými argumenty a námitkami dovolatelů, a to s odůvodněním, že tyto okolnosti nejsou uvedeny v žalobním petitu, a proto nejsou předmětem soudního sporu. V době podání žaloby bez znalosti obsahu znaleckých posudků nemohli dovolatelé jako neodborníci tyto konkrétní skutečnosti předvídat. Navrhli, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil Okresnímu soudu Brno-venkov k dalšímu řízení.

3. Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení ( ), zastoupenými advokátem ve smyslu , není však přípustné podle

4. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

5. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná způsobila žalobcům škodu na jejich nemovitosti při obnažení části základů jejich domu. Podstatná část dovolací argumentace je založena na nesouhlasu se zjištěným skutkovým stavem (zejména na základě znaleckého dokazování). Dovolatelé na odlišném skutkovém základu (že dům žalované je postaven v rozporu s projektovou dokumentací) dospívají k právnímu posouzení, že žalovaná nese odpovědnost za vlhnutí zdi v ložnici jejich domu, a odpovídá tak za škodu, neboť při její stavební činnosti vznikla mezi domy spára, do které proniká dešťová voda způsobující vzlínání vlhkosti do jejich domu. Dovolatelé tak uplatňují jiný než přípustný dovolací důvod podle , podle něhož lze dovolání podat pouze proto, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Námitky proti zjištěnému skutkovému stavu či proti hodnocení důkazů včetně znaleckého posudku přípustnost dovolání podle nezakládají (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. ). Postrádají totiž charakter právní otázky, kterou by měl dovolací soud řešit ( ). Jinak řečeno nesměřují proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, ale proti skutkovým závěrům, jejichž nesprávnost dovolatelé odvozují od vlastního posouzení skutkového stavu. V podstatě se dovolatelé domáhají přezkumu dokazování a skutkových závěrů, z nichž vychází napadené rozhodnutí; nesprávnost právního posouzení odvozují nikoliv z důvodu mylné aplikace práva, nýbrž proto, že po právní stránce byl posouzen skutkový stav, s nímž oni nesouhlasí. Dovolatelé zpochybňují skutkový závěr o důvodu vlhnutí jejich zdi a v rozporu se závěry plynoucími ze znaleckého posudku, dovozují odpovědnost žalované za škodu.

6. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu nestojí na otázce vymezené v dovolání, žalobci jí zpochybňují nalézacími soudy zjištěný skutkový stav, který – jak shora uvedeno – nemůže být v dovolacím řízení přezkoumáván. Jedním z předpokladů přípustnosti dovolání podle je i to, že v dovolání vymezenou otázku odvolací soud řešil a že jeho rozhodnutí na jejím řešení závisí, jinak řečeno, že je pro napadené rozhodnutí určující (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. ). Účelem dovolacího řízení není řešit dovolateli předestřené teoretické (či hypotetické) otázky bez podstatnějšího významu pro posouzení správnosti napadeného rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. , ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. , a ze dne 18. 5. 2020, sp. zn. ). O pouhé hypotetičnosti předestřené otázky lze uvažovat i tehdy, formuluje-li dovolatel své vlastní skutkové závěry či předkládá-li svou vlastní verzi hodnocení důkazů, z čehož pak vyvozuje závěry právní (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. , či ze dne 24. 1. 2020, sp. zn. ). Ostatně i Ústavní soud pokládá za nepřijatelné, aby dovolatel usiloval o založení přípustnosti dovolání prostřednictvím tzv. zastřené skutkové otázky, tedy vymezením právní otázky na základě vlastní skutkové verze, na což lze nahlížet jako na obcházení smyslu a účelu (srov. usnesení ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. ).

7. Způsobilým dovolacím důvodem není ani poukaz na vady řízení (uplatněné výtkami týkajícími se nevyhodnocení námitek dovolatelů s odůvodněním, že namítané skutečnosti nebyly uvedeny v petitu žaloby). Takovou námitkou se dovolací soud nemůže samostatně zabývat, neboť k vadám řízení lze přihlédnout pouze v případě přípustného dovolání; samotná tvrzená vada řízení však přípustnost dovolání podle založit nemůže (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2015, sp. zn. ).

8. Protože námitky uplatněné v dovolání nepředstavují důvod způsobilý založit přípustnost dovolání podle , Nejvyšší soud je podle odmítl.

9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 11. 2025

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu