Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2291/2025

-218

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., v právní věci žalobkyně Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích, se sídlem v Litoměřicích, Dómské náměstí 9/9, IČO 46771930, zastoupené JUDr. Ing. Jiřím Davidem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze, Kaprova 40/12, proti žalované MLMADRE s.r.o. v likvidaci,se sídlem v Litoměřicích, Kardinála Trochty 515/2, IČO 25015095, zastoupené JUDr. Zdeňkem Jelínkem, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, Táborská 966/5, o zaplacení 124 398 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 3. 2025, č. j. -176, takto:

Odůvodnění:

1. Žalobkyně (pronajímatelka) se domáhala po žalované (nájemkyni) zaplacení dlužného nájemného za měsíce červenec až prosinec 2022.

2. Okresní soud v Litoměřicích rozsudkem ze dne 19. 3. 2024, č. j. -94, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 124 398 Kč s úrokem prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky tam specifikovanými a kapitalizovaný úrok 1 495 Kč (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

3. K odvolání žalované Krajský soud v Ústí nad Labem (odvolací soud) rozsudkem ze dne 6. 3. 2025, č. j. -176, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil (výrok I), kromě té části, v níž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávek, v níž výrok I změnil tak, že se žaloba zamítá (výrok II), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III).

4. Dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“), za splnění podmínky zastoupení advokátem ( a 4 ), proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí. Dovolání však není z posléze uvedených důvodů přípustné.

5. Jádrem dovolací argumentace je výtka odvolacímu soudu, že se nesprávně vypořádal s otázkou platnosti nájemní smlouvy. Touto výtkou však dovolatelka uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení ; podstatou těchto námitek je nesouhlas s tím, že jí nepodařilo prokázat zdravotní závadnost předmětu nájmu (pronajatých prostor); tím, že dovolatelka na svých vlastních skutkových závěrech (zejména přítomnost plísní a vědomost žalobkyně o nich) buduje odlišný právní názor na věc, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení rozhodná.

6. Námitky dovolatelky o neprovedení všech navržených důkazů (znalecký posudek, fotografie, protokoly, svědecké výpovědi, lékařské zprávy) a neakceptaci její žádosti o odročení jednání ze zdravotních důvodů soudy obou stupňů nejsou dovolacím důvodem podle ustanovení (způsobilým založit přípustnost dovolání), ale mohly by (kdyby byly důvodné) představovat tzv. jinou vadu řízení, ke které však dovolací soud může přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení věty druhé – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné; uvedený předpoklad však v projednávané věci naplněn není. Přípustnost dovolání může založit toliko odvolacím soudem řešená otázka procesního práva, nikoliv „pouhá“ (ať již domnělá, nebo skutečná) vada řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. ).

7. Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu pak dovolatelka zpochybnila správnost výkladu právního jednání (obsah dodatku č. 1 ve vztahu k nájemní smlouvě a splnění odkládací podmínky) učiněného odvolacím soudem. Pro tuto otázku však dovolání není přípustné, neboť ji odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit ani v této projednávané věci.

8. Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. , či ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) poukázal na to, že současná právní úprava (účinná od 1. 1. 2014) klade důraz na skutečnou vůli jednajících osob. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li o něm vědět. Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním), a je nutné ji upřednostnit i před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v , , ve znění pozdějších předpisů, a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

9. Za souladný s touto ustálenou soudní praxí lze považovat výklad ujednání o odkládací podmínce účastníků v nájemní smlouvě učiněný odvolacím soudem, který dospěl k závěru, že neobsahoval-li dodatek č. 1 ujednání o tom, že jsou jím strany vázány pouze v případě, že bude schválen Biskupstvím litoměřickým, absence takového schválení neměla vliv na vyvolání právních následků dodatkem.

10. Konečně polemizovala-li dovolatelka v dovolání se správností závěrů odvolacího soudu ohledně účinnosti výpovědi nájemní smlouvy, nevymezila předpoklady přípustnosti dovolání podle , ani neformulovala žádnou otázku, na jejímž řešení by v tomto směru mělo dovolání záviset, a tyto náležitosti dovolání nelze zjistit ani z jeho obsahu.

11. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle

12. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 10. 12. 2025

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu