Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2056/2025

26 Cdo 2056/2025-183

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., ve věci žalobce města Holešov, se sídlem v Holešově, Masarykova 628, IČO 00287172, zastoupeného Mgr. Miloslavem Jančíkem, advokátem se sídlem ve Zlíně, B. Němcové 432, proti žalované KZ NOVOSADY CZ s.r.o.,se sídlem v Holešově, Novosady 1607, IČO 26279401, zastoupené JUDr. Petrem Žďárou, advokátem se sídlem v Kroměříži, Milíčovo nám. 620/3, o odstranění stavby a vyklizení pozemku, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 18. 3. 2025, č. j. -150, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 750 Kč k rukám JUDr. Petra Žďáry, advokáta se sídlem v Kroměříži, Milíčovo nám. 620/3, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Kroměříži (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 6. 11. 2024, č. j. -121, uložil žalované povinnost „odstranit na vlastní náklady stavbu č. p. 1607, zapsanou u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov, na LV č. 5246 pro obec a katastrální území Holešov, postavenou na pozemku žalobce parc. č. 950/79, zapsaném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov, na LV č. 10001 pro obec a katastrální území Holešov, a uvést tento pozemek do původního stavu, to vše do 30 dnů od právní moci rozsudku“ (výrok I), dále povinnost „vyklidit pozemek parc. č. 950/79, zapsaný u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov, na LV č. 10001 pro obec a katastrální území Holešov, do 30 dnů od právní moci rozsudku“ (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III).

2. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně (odvolací soud) rozsudkem ze dne 18. 3. 2025, č. j. -150, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a II tak, že žalobu na odstranění stavby i vyklizení pozemku zamítl (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II).

3. Dovolání žalobce (dovolatele) proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť dovoláním zpochybněnou otázku, zda žalovaná (nájemkyně) svými podáními ze dne 13. 11. 2023 a 21. 5. 2024 zhojila vady výpovědi z nájmu, odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit ani v této projednávané věci.

4. V soudní praxi ani v právní teorii není pochyb, že účastník může činit hmotněprávní jednání také v průběhu soudního řízení (srov. ). Má-li být hmotněprávní jednání, jakým je i souhlas s ukončením nájmu, součástí jeho písemného podání učiněného vůči soudu, musí v něm být obsaženo výslovně a natolik určitě, aby druhý účastník nemohl mít žádné pochybnosti o tom, že bylo vůči němu tímto způsobem (prostřednictvím soudu) provedeno i hmotněprávní jednání (srov. přiměřeně Drápal, L., Bureš, J. a kol. I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 258-266). Procesněprávní úkony adresované soudu totiž bez dalšího v sobě hmotněprávní jednání neobsahují. Neexistence hmotněprávního úkonu nemůže být nahrazena výkladem úkonu procesněprávního (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 57/1997 v časopise Soudní judikatura z oblasti občanského, obchodního a pracovního).

5. Uvedla-li v projednávané věci žalovaná ve svých podáních ze dne 13. 11. 2023 (vyjádření k žalobě) a 21. 5. 2024 (odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně): „Souhlasíme také s ukončením nájmu ke dni 31. 8. 2023.“, je zjevné, že šlo o reakci na tvrzení žalobce obsažené v bodě II žaloby. Protože ale současně v rozporu s tím v obou těchto podáních rovněž zdůraznila, že nikdy nesouhlasila s odstraněním stavby (které je předmětem řízení), nelze v daném případě dospět k závěru, že součástí jejích procesních podání mělo být i výslovné a určité hmotněprávní jednání, jímž akceptovala výpověď z nájmu a skončení nájemního vztahu. Odvolacímu soudu proto nelze úspěšně vytýkat, že v obsahu uvedených podání nespatřoval hmotněprávní jednání.

6. Jestliže se za dané situace odvolací soud zabýval tím, zda šlo o shodné tvrzení ve smyslu , a dovodil, že žalovaná mohla později vznést námitku relativní neplatnosti výpovědi z nájmu (která není skutkovým tvrzením), neodchýlil se od ustálené soudní praxe dovolacího soudu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2003, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 76/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a ze dne 5. 2. 2008, sp. zn. , na něž poukázal i odvolací soud).

7. Dovolatel sice napadl dovoláním rozsudek odvolacího soudu „v celém rozsahu“, avšak jeho nákladový výrok napadá zjevně jen proto, že jde o výrok akcesorický. Dovolání v této části totiž neobsahuje žádné odůvodnění, a navíc by ani nebylo přípustné [ ].

8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 26. 11. 2025

Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu