Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1021/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatelky Heleny Jandové, zastoupené JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou, sídlem Jižní 1820/53, Česká Lípa, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. března 2022 č. j. -535, , , a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 26. března 2021 č. j. -428, , za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako účastníků řízení, a a) Mgr. Ing. Vlastislava Vlčka, b) Mgr. Ing. Martina Pinty a c) obchodní společnosti KOPPA v. o. s., sídlem Mozartova 679/21, Liberec, insolvenční správkyně JUDr. Ing. Jaroslava Jandy, LL.M., Ph.D. a d) Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím bylo porušeno její právo na soudní ochranu podle d.

2. Z ústavní stížnosti se podává, že napadeným rozsudkem Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále jen "krajský soud") zamítl stěžovatelčinu žalobu o vypořádání společného jmění manželů (SJM) zaniklého prohlášením konkursu na majetek JUDr. Ing. Jaroslava Jandy, LL.M., Ph.D., dne 18. 5. 2012 (výrok I), jakož i na náhradu škody ve výši 30 mil. Kč (výrok II), stěžovatelce uložil nahradit vedlejším účastníkům a) až c) náklady řízení (výroky III až V), vůči vedlejší účastnici c) řízení zastavil a vůči vedlejším účastníkům a) a b) zamítl žalobu o vypořádání SJM v části návrhu, aby do výlučného vlastnictví stěžovatelky byly přikázány blíže specifikované movité i nemovité věci (výroky VI, VII a IX), a zamítl žalobu o vypořádání SJM v části, kterou se stěžovatelka domáhala určení, že do jejího výlučného vlastnictví náleží blíže specifikované movité věci (výrok VIII).

3. Napadeným usnesením Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") zastavil řízení o odvolání stěžovatelky proti usnesením krajského soudu ze dne 5. 2. 2021 č. j. -334, ze dne 16. 2. 2021 č. j. -336, ze dne 18. 3. 2021 č. j. -380 (výroky I až III), zastavil i odvolací řízení o odvolání stěžovatelky proti citovanému rozsudku (výrok IV), a to podle věty třetí ve spojení s , a stěžovatelce uložil vedlejším účastníkům a) až c) nahradit náklady řízení (výroky V až VII).

II.

Stěžovatelčina argumentace

4. V ústavní stížnosti stěžovatelka (mj.) tvrdí, že byla zkrácena na možnosti podat proti meritornímu rozhodnutí řádný opravný prostředek. K tomu uvádí, že brojí proti usnesením obecných soudů, kterými došlo k zastavení odvolacího řízení, resp. odmítnutí odvolání pro nepřípustnost, a že si je vědoma toho, že , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), připouští využití mimořádného opravného prostředku, a to žaloby pro zmatečnost.

5. Žádá však, aby Ústavní soud, i když nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svého práva, přijal její ústavní stížnost podle , a to z důvodu, že v daném soudním řízení dochází ke značným průtahům a že jí může vzniknout vážná a neodvratitelná újma prodejem majetku z nevypořádaného SJM. Tuto svou obavu odůvodňuje tím, že již v roce 2016 a později, kdy ještě o vypořádání SJM nebylo pravomocně rozhodnuto, insolvenční správkyně tento majetek zpeněžila (v jednom případě ve veřejné dobrovolné dražbě a ve dvou případech mimo dražbu).

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

6. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení ( a 2 ), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

7. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

8. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( téhož zákona); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( téhož zákona).

9. Podle Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže v řízení o podaném opravném prostředku podle odstavce 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.

10. Podle účastník řízení může žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo (mj.) zastaveno odvolací řízení.

11. Vzhledem k tomu, že ústavní stížností napadeným usnesením vrchní soud (jako soud odvolací) zastavil řízení o odvoláních stěžovatelky, lze je podle posledně uvedeného ustanovení napadnout žalobou pro zmatečnost. Jde o mimořádný opravný prostředek ve smyslu , který je třeba podle téhož zákona před podáním ústavní vyčerpat, tzn. nejen jej podat, ale i dosáhnout rozhodnutí o něm. Z ústavní stížnosti však neplyne, že by stěžovatelka žalobu pro zmatečnost podala, natož že by již tento mimořádný opravný prostředek "vyčerpala" (srov. i téhož zákona). Z tohoto důvodu je nutno ústavní stížnost považovat za nepřípustnou podle téhož zákona.

12. Z této skutečnosti ostatně sama stěžovatelka vychází, a proto se dovolává použití . Uvedené ustanovení však na danou věc dopadat nemůže - jednak není patrno, že by vůbec nějaké řízení o žalobě pro zmatečnost probíhalo, jednak by v něm (kdyby snad vedeno bylo) sotva mohlo docházet ke "značným průtahům", bylo-li napadené usnesení vrchního soudu vydáno ani ne před měsícem (dne 29. 3. 2022).

13. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. dubna 2022

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj