Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2331/2025

-340

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové, ve věci žalobce R. T., zastoupeného JUDr. Davidem Pytelou, MBA, LL.M., advokátem se sídlem v Olomouci, Litovelská 1349/2b, proti žalovanému P. M., o zaplacení částky 178 650 Kč, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 7. 2024, č. j. -299, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

2. Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 4. 10. 2023, č. j. -261, žalobu zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

3. Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) rozsudkem ze dne 10. 7. 2024, č. j. -299, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

4. Dovolání žalobce (dovolatele) proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), neboť dovoláním zpochybněnou otázku, zda na povinnost k úhradě pokuty podle lze aplikovat korektiv dobrých mravů ve smyslu a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

5. K této otázce se Nejvyšší soud vyjádřil např. v rozsudku ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. (který zmiňuje i dovolatel), v němž s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. , uveřejněný pod č. 101/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovodil, že při posuzování nároku na zmíněnou pokutu nelze vyloučit aplikaci korektivu dobrých mravů ve smyslu a o. z., neboť tato ustanovení jsou ustanoveními obecnými pro právní poměry podléhající .

6. Při posouzení, zda nárok žalobce je či není v rozporu s dobrými mravy, odvolací soud přihlédl ke všem zjištěným skutečnostem, a to jak na straně dovolatele, tak na straně žalovaného, přičemž vycházel z konkrétních zjištění učiněných v dané věci (délka nájemního poměru, doba, jež uplynula od jeho skončení, částka, kterou žalovaný na pokutě již zaplatil, promlčení případných nedoplatků). Jeho úvahy současně (s ohledem na provedené dokazování a učiněná skutková zjištění) nejsou zjevně nepřiměřené, přitom právě jen v případě jejich zjevné nepřiměřenosti by je bylo možné v dovolacím řízení zpochybnit (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněného pod č. 7/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

7. Cituje-li dovolatel části odůvodnění z rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. a sp. zn. , o posuzování (ne)přiměřenosti pokuty, přehlíží, že citované části se vztahují k moderaci pokuty podle § 2051 o. z. Na rozdíl od soudu prvního stupně ale odvolací soud uplatněnou pokutu nemoderoval, zamítnutí žaloby odůvodnil výlučně tím, že žalobcův nárok je v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřená výše uplatněného nároku přitom byla pouze jednou z okolností, kterou při svém posouzení zvažoval.

8. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle

9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 11. 2025

Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu