Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 320/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o návrhu na vyloučení soudce Tomáše Lichovníka z projednání a rozhodování věci stěžovatelky Ing. Hany Humpolíkové, zastoupené JUDr. Michalem Janovcem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Dobrovského 1310/64, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -258 ze dne 25. 11. 2021 a rozsudkům Krajského soudu v Brně č. j. -219 ze dne 24. 3. 2021 a Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. -172 ze dne 21. 2. 2020, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, jako účastníků řízení, a Základní školy Žďár nad Sázavou, se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Švermova 4, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Soudce Tomáš Lichovník není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Shora uvedená věc byla v souladu s , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), ve spojení s rozvrhem práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění (dále jen „“), přidělena k rozhodnutí do druhého senátu ve složení Tomáš Lichovník, soudce určený podle rozvrhu práce a David Uhlíř (soudce zpravodaj).

2. Soudce Tomáš Lichovník přípisem ze dne 29. 3. 2022 požádal první senát Ústavního soudu, aby v návaznosti na stěžovatelkou vznesenou námitku podjatosti rozhodl o jeho případném vyloučení z projednávání a rozhodování uvedené věci.

3. Námitka podjatosti je odůvodněna vazbami rodiny Lichovníkových na vedení města Žďár nad Sázavou, jehož příspěvkovou organizací je vedlejší účastnice. Stěžovatelka uvádí, že v minulosti vyučovala na dotčené základní škole dceru soudce Lichovníka, který se zná s ředitelem vedlejší účastnice PaedDr. Jaroslavem Ptáčkem. Další důvod zpochybňující jeho nestrannost spatřuje stěžovatelka v podnikání soudcovy manželky, které má být závislé na příjmech z veřejných prostředků města, na jejichž rozdělování se tento ředitel jako radní města současně podílí.

4. Soudce Tomáš Lichovník ve zmíněném přípisu k rekapitulované námitce podjatosti uvedl, že nemá k věci či k účastníkům řízení žádný vztah, který by jej mohl ovlivnit v jeho rozhodování. Přesto by své vyloučení považoval s ohledem na patrně silné pochybnosti stěžovatelky o jeho nestrannosti za vhodné.

5. Podle zákona o je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d; dále jen „Listina“).

6. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu, které je zakotveno v y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je vždy posuzována z hlediska subjektivního a objektivního. Zatímco subjektivní hledisko zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, (vedlejším) účastníkům nebo jejich zástupcům, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoliv legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. nález

sp. zn.

ze dne 7. 3. 2007 (N 42/44 SbNU 533)].

7. První senát Ústavního soudu, jemuž rozhodnutí o vyloučení soudce druhého senátu podle § 10 rozvrhu práce náleží, zvážil uvedené skutečnosti a dospěl k závěru, že soudce Tomáš Lichovník ve věci podjatý není. Rozhodující senát vzal v úvahu, že podle jeho vlastního vnitřního přesvědčení žádný vztah k věci ani k účastníkům řízení nechová (k významu subjektivního přesvědčení viz bod 6 usnesení

sp. zn.

ze dne 21. 6. 2016 in fine; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Současně podle prvního senátu tvrzení stěžovatelky o poměru dotčeného soudce k vedlejší účastnici prostřednictvím osoby jejího ředitele ke vzniku objektivní důvodné pochybnosti o jeho nestrannosti nepostačují, neboť nevypovídají průkazně o existenci osobního vztahu takové intenzity, která by z pohledu běžného a rozumného pozorovatele nestrannost rozhodujícího soudce narušovala (srov. bod 4 usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 3. 2018).

8. Protože první senát Ústavního soudu shledal, že nejsou dány předpoklady podle , rozhodl o nevyloučení soudce Tomáše Lichovníka z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn.

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. dubna 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu