Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2377/2025

-330

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatele E. K., zastoupeného Mgr. Pavlem Grošpicem, advokátem, se sídlem v Praze 4, U Hellady 697/4, PSČ 140 00, za účasti Bytového družstva XY, zastoupeného JUDr. Janou Marečkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, Ondříčkova 2167/16, PSČ 130 00, o prohlášení rozhodnutí o vyloučení člena z družstva za neplatné, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání Bytového družstva XY proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2025, č. j. -299, takto:

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. 1. 2024, č. j. -262, ve znění usnesení ze dne 2. 12. 2024, č. j. -291, nepřipustil rozšíření návrhu navrhovatele ze dne 15. 9. 2023 o určení, že námitky navrhovatele proti rozhodnutí o jeho vyloučení jsou důvodné (výrok I.), prohlásil za neplatné rozhodnutí členské schůze Bytového družstva XY (dále též jen „družstvo“) ze dne 9. 7. 2020, kterým členská schůze zamítla námitky navrhovatele proti rozhodnutí představenstva družstva o jeho vyloučení, datovanému 31. 3. 2014, doručenému 2. 4. 2020 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) [výrok II.], a rozhodl o nákladech řízení a o vrácení zálohy na znalecký posudek (výroky III. až V.).

2. Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele i družstva v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku II. (první výrok), změnil je ve výroku III. co do výše navrhovateli přiznané náhrady nákladů řízení (druhý výrok), potvrdil je ve výroku V. (třetí výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (čtvrtý výrok).

3. Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu podalo družstvo dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

4. Dovoláním napadený závěr odvolacího soudu, podle něhož je rozhodnutí o vyloučení neplatné, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. , a v něm citovanou judikaturu).

5. Z té se podává, že:

1) Vyloučení z družstva je citelnou sankcí, jíž družstvo může postihnout porušování členských povinností [ , o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích; dále jen „z. o. k.“)], neboť členu družstva v důsledku vyloučení zaniká účast v družstvu a práva z této účasti plynoucí (uvedená zejména v z. o. k.). V bytovém družstvu v důsledku vyloučení tak zaniká (mimo jiné) právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, nebo nájem družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru); viz větu první z. o. k.

2) Účelem právní úpravy vyloučení člena z družstva podle § 614 a násl. a § 734 odst. 1 z. o. k. je chránit družstvo (a jeho členy) před škodlivými důsledky opakovaných nebo závažných porušení členských povinností členem družstva.

3) S ohledem na závažnost právních důsledků, k nimž vede (viz výše), představuje vyloučení z družstva krajní řešení (prostředek ultima ratio), jehož využití musí být odůvodněno okolnostmi konkrétního případu. Jinak řečeno, při posuzování, zda je vyloučení přiměřenou sankcí za porušení povinností členem družstva, je třeba přihlédnout ke všem okolnostem konkrétní věci, jakož i k právům a oprávněným zájmům jak dotčeného člena, tak družstva samotného a jeho ostatních členů [ , (dále jen „o. z.“)]. I zde se proto plně uplatní princip přiměřenosti (proporcionality) jako jedna ze základních zásad soukromého práva.

4) Stejně jako v případě jiných práv nesmí být ani vyloučení družstvem zneužito (srov. § 8 o. z.). Takovým zneužitím by mohlo být i rozhodnutí o vyloučení člena za nevýznamné porušení povinností či v případech, kdy existuje podstatně účinnější způsob, kterým může družstvo zajistit dodržování zákonného stavu, a kdy je současně možné využití takového způsobu (namísto vyloučení člena z družstva) na družstvu spravedlivě požadovat.

Dále srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2022, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2023, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2021, sp. zn. .

6. V poměrech projednávané věci se odvolací soud v souladu se shora uvedenou judikaturou zabýval tím, zda sankce v podobě vyloučení navrhovatele z družstva je přiměřená vzhledem k (tvrzeným) porušením členských povinností, jichž se měl navrhovatel dopustit při provádění rekonstrukčních prací v bytě č. 42. Přitom přihlédl ke všem konkrétním okolnostem případu, včetně toho, že družstvo povolilo navrhovateli provést stavební úpravy v bytě, navrhovatel v prosinci 2019 umožnil družstvu dvojí kontrolu bytu, dodal revizní zprávy elektroinstalace a plynového zařízení, zaslal družstvu e-mail s certifikáty k instalovaným bezpečnostním dveřím, nebo toho, že navrhovatel nemohl dodat projektovou dokumentaci k přestavbě bytového jádra, neboť – oproti mínění družstva – provedl pouze opravu stěny. Právnímu posouzení odvolacího soudu, resp. soudu prvního stupně, tak nelze – ve světle shora citované ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu – ničeho vytknout.

7. Přípustnost dovolání nezakládá ani otázka, zda lze jednání navrhovatele posoudit jako opakované porušování členských povinností ve smyslu § 614 z. o. k. Její řešení totiž nemůže ničeho změnit na závěru odvolacího soudu, podle něhož sankce v podobě vyloučení navrhovatele z družstva není – s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem případu – přiměřená ke (všem) tvrzeným porušením povinností ze strany navrhovatele, neboť ten se jemu vytýkaných porušení nedopustil, resp. se jedná o porušení nevýznamná. Rozhodnutí odvolacího soudu tak na vyřešení dovolatelem předkládané otázky nezávisí ( ).

8. Prostřednictvím dovolacích otázek vymezených v dovolání „z procesní opatrnosti“ pod body 2) až 7) dovolatel ve skutečnosti opět napadá závěr odvolacího soudu, podle něhož navrhovatel při provádění vytýkaných úprav bytu neporušil ustanovení stanov družstva způsobem, jež by mohl odůvodnit jeho vyloučení z družstva. Tento závěr je však (jak je vysvětleno výše) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, na které Nejvyšší soud nemá důvodu ničeho měnit ani na základě argumentace uvedené v dovolání.

9. K tomu Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že argumentace družstva, podle níž družstvo „je vlastníkem (!) bytového domu, potažmo bytu užívaného navrhovatelem, který je pouze nájemcem“, a dovolává se ochrany svého absolutního vlastnického práva před zásahy v podobě rekonstrukčních úprav bytu, není v poměrech projednávané věci významná. Družstvo totiž přehlíží, že jeho vlastnické právo je omezeno účelem, jemuž mají bytová družstva sloužit (zajištění bytových potřeb svých členů), jakož i vyšší mírou ochrany vlastnického práva k družstevnímu podílu, s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu, jež se promítá (mimo jiné) v zákonné úpravě vyloučení člena z bytového družstva (srov. § 614 až § 622 z. o. k., § 734 z. o. k., nebo např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. ), kterou soudy nižších stupňů v projednávané věci přiléhavě aplikovaly.

10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , neboť dovolání družstva bylo odmítnuto, a navrhovateli tak vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

11. Náklady navrhovatele sestávají z odměny jeho zástupce za jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání ze dne 14. 8. 2025 dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – jejíž výše podle , bodu 5 a advokátního tarifu činí 5.620 Kč. Spolu s náhradou paušálních výdajů podle advokátního tarifu ve výši 450 Kč a s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ( ) ve výši 1.274,70 Kč tak dovolací soud přiznal navrhovateli k tíži družstva celkem částku 7.344,70 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinné družstvo, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 19. 11. 2025

JUDr. Filip Cileček předseda senátu