Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 577/2025

-24

USNESENÍ

Odůvodnění:

1. U Obvodního soudu pro Prahu 3 je pod sp. zn. vedeno řízení, v němž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení 625.497,40 Kč z titulu nezaplacené kupní ceny odebraného zboží. Podáním ze dne 1. 8. 2025 žalovaná navrhla přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu ve Zlíně. Uvedla, že její sídlo v Praze je pouze formální a její provozovna i faktické těžiště výkonu její podnikatelské činnosti se nachází v XY. V případě vyhovění jejímu návrhu by došlo ke značnému snížení jejích nákladů.

2. Žalobkyně s přikázáním věci nesouhlasila. Vycházela z platné legislativy a žalobu podala u místně příslušného soudu podle sídla žalované uvedeného v obchodním rejstříku. Soud nevyslovil svou místní nepříslušnost a je věcí žalované, kde si zřídí své sídlo. Žalobkyně rovněž prezentovala svou neochotu platit zvýšené náklady, pokud by k přikázání věci došlo.

3. Podle věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

4. Podle o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

5. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, dospěl k závěru, že v daném případě nejsou naplněny podmínky, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu ve Zlíně z důvodu vhodnosti.

6. Důvody pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu (k delegaci vhodné) mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Předpokladem přikázání věci jinému soudu podle citovaného ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, jenž má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ve svazku č. 24, ročník 2001, str. 281; z judikatury Nejvyššího soudu pak například usnesení ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod č. 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní).

7. Zásadně pak okolnost, že účastník řízení nemá faktické sídlo či provozovnu v obvodu věcně a místně příslušného soudu a že její zástupce musí cestou k soudu překonat větší vzdálenost, je spíše běžná a nemůže sama o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. ).

8. Z uvedeného je zřejmé, že okolnost akcentovaná žalovanou (vzdálenost jejího faktického sídla od místně příslušného soudu) důvodem k přikázání věci jinému soudu ve smyslu zjevně není. V neposlední řadě je třeba přihlédnout i k nesouhlasnému stanovisku žalobkyně, která trvá na projednání věci u místně příslušného soudu, neboť opačný postup nepovažuje za hospodárný ani účelný a odmítá hradit zvýšené náklady, které by jí v důsledku takového postupu vznikly.

9. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle tomuto soudu nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. 11. 2025

JUDr. Robert Waltr předseda senátu