Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 678/22

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Jirsy, soudců JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj) a JUDr. Pavla Šámala o ústavní stížnosti Kateřiny Tomáškové a Stanislava Tomáška, obou zastoupených Mgr. Zdeňkem Stránským, advokátem se sídlem nám. Václava Hanky 828, Dvůr Králové nad Labem, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2022 č. j. -181, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 5. 2021 č. j. -135 a rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 1. 2017 č. j. -83 a o návrhu na odložení jejich vykonatelnosti, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

Stěžovatelé se s odvoláním na porušení svého základního práva ve smyslu d (dále jen " ") domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí a odložení jejich vykonatelnosti.

Okresní soud v Trutnově rozhodl napadeným rozsudkem v právní věci žalobců Petra Hornycha a Ivany Hornychové (dále jen "žalobci") proti žalovaným (dále jen "stěžovatelé") o vyklizení nemovitosti tak, že stěžovatelé jsou povinni tam uvedenou nemovitost vyklidit do 6 měsíců od právní moci rozsudku. Krajský soud v Hradci Králové k odvolání všech účastníků řízení napadeným rozsudkem rozhodnutí okresního soudu potvrdil. Nejvyšší soud napadeným usnesením dovolání stěžovatelů s odkazem na ustanovení a odmítl. V této souvislosti připomněl vlastní relevantní judikaturu i skutečnost, že stěžovatelé pouze polemizují s právními závěry odvolacího soudu.

Stěžovatelé po shrnutí procesní a věcné stránky souzené věci uvedli, že civilní soudy "postavily svá rozhodnutí pouze na formálním výkladu tehdy účinného ustanovení ObZ, aniž by se důsledněji zabývaly širšími okolnostmi, které byly v řízení zjištěny". Tyto okolnosti by neměly zůstat bez povšimnutí, a to zvláště, když jednání žalobců zjevně odporuje dobrým mravům ve smyslu Postup dotčených soudů byl přehnaně formalistický, když při aplikaci pomíjel účel a smysl dotčených právních předpisů.

Ústavní soud posoudil argumentaci stěžovatelů, obsah ústavní stížností napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že jde zčásti o návrh zjevně neopodstatněný a zčásti o návrh nepřípustný, a proto jej odmítl.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Podstatnou se v posuzované věci jeví především skutečnost, že stěžovatelé v neúplném dovolání řádně nevymezili předpoklady jeho přípustnosti podle , což je však jeho obligatorní náležitostí. Nejvyšší soud své rozhodnutí o dovolání srozumitelně odůvodnil. Proto nelze v jeho postupu spatřovat zásah do práva na soudní či jinou právní ochranu podle y, odmítl-li dovolání pro jeho v rozhodnutí o dovolání uvedené vady.

Dovolání představuje mimořádný opravný prostředek a k jeho podání je povinné právní zastoupení. Je tomu tak mj. proto, aby se příslušný advokát seznámil s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu a zvážil, zda v jeho věci existuje právní otázka, která nebyla dosud řešena, byla řešena civilními soudy rozdílně, odchylně od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nebo je nutné se od ustálené judikatury odchýlit. Je povinností navrhovatele, aby dovolání obsahovalo nezbytné náležitosti, tedy i vymezení důvodu jeho přípustnosti.

Dovolací soud konstatoval, že dovolání trpí vadami, které nebyly včas odstraněny. Dále poukázal na to, že způsobilým vymezením přípustnosti dovolání podle ustanovení není pouhá citace tohoto ustanovení, ale jeho přípustnost je podmíněna vymezením toho, které z hledisek v něm uvedených považuje za splněné. To nebylo v posuzované věci splněno, neboť stěžovatelé výslovně neuvedli žádnou spornou otázku hmotného nebo procesního práva.

Ústavní stížnost v části směřující proti usnesení Nejvyššího soudu tak Ústavní soud shledal zjevně neopodstatněnou, což odpovídá i jeho stanovisku sp. zn. , podle kterého neobsahuje-li dovolání vymezení předpokladů přípustnosti ( ), není odmítnutí takového dovolání pro vady porušením y.

Pokud jde o rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Trutnově, v citovaném stanovisku se dále uvádí, že nevymezí-li dovolatel, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je ústavní stížnost proti předchozím rozhodnutím o procesních prostředcích k ochraně práva nepřípustná podle . Proto ve vztahu k těmto rozhodnutím Ústavní soud stížnost odmítl jako návrh nepřípustný.

Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení a zčásti jako návrh zjevně neopodstatněný a zčásti jako návrh nepřípustný odmítnuta.

K návrhu stěžovatelů na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí Ústavní soud v souladu se svou ustálenou judikaturou konstatuje, že je-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do akcesorického návrhu vzneseného podle ; ten tak sdílí právní osud ústavní stížnosti. Ústavní soud navíc rozhodl o ústavní stížnosti v nejbližším možném termínu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. dubna 2022

JUDr. Jaromír Jirsa, v. r.

předseda senátu