Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 861/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Soni Šikolové, zastoupené JUDr. Dagmar Křesťanovou, advokátkou se sídlem v Brně, Masarykova 31, proti usnesením Nejvyššího soudu č. j. -109 ze dne 8. 12. 2021, Krajského soudu v Brně č. j. -93 ze dne 13. 4. 2021 a Městského soudu v Brně č. j. -53 ze dne 19. 9. 2019, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a Kristiny Pszczolkové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Napadeným usnesením Městského soudu v Brně (dále jen "exekuční soud") byl zamítnut návrh stěžovatelky (manželky povinného) na částečné zastavení exekuce (prodejem specifikovaných nemovitých věcí), vedené pro vymožení pohledávky vedlejší účastnice. Exekuční soud dospěl ke skutkovému závěru, že stěžovatelka byla přítomna části obchodních jednání souvisejících se vznikem závazku povinného a současně že původní věřitel ani vedlejší účastnice nebyli obeznámeni se zúžením společného jmění manželů. Z uvedeného učinil exekuční soud právní závěr, že stěžovatelka se vůči oprávněné vedlejší účastnici nemůže účinně dovolávat zúžení společného jmění manželů pro nesplnění podmínky , , ve znění účinném do 31. 12. 2012. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (dále tak označován) uvedené rozhodnutí potvrdil. Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatelky jako nepřípustné.

2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatel jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz , a , o Ústavním soudu (dále jen " ")] domáhá zrušení napadených rozhodnutí zejména pro porušení ve spojení s d (dále jen " ").

3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

4. Stěžovatelčina argumentace spočívá v nespokojenosti se skutkovými zjištěními, která obecné soudy (především exekuční soud) učinily z provedených důkazů; na ně pak podle ní navázaly nepřiléhavé právní závěry. Jde o procesní obranu, kterou stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti uplatnila totožným způsobem již v řízení odvolacím i dovolacím. Jelikož Ústavní soud není další přezkumnou instancí soustavy obecných soudů, je z jeho pohledu podstatná pouze skutečnost, že stěžovatelkou uplatněná obrana byla obecnými soudy beze zbytku vypořádána, pouze jimi nebyla vyslyšena.

5. Ústavní soud proto nesdílí stěžovatelčino přesvědčení, že by obecné soudy hodnocením naříkaných svědeckých výpovědí extrémně vybočily z obecného standardu procesních pravidel, kterými se mají v duchu a násl. y řídit (zejména ve spojení s ).

6. Nad rámec odůvodnění napadených rozhodnutí (zejména odvolacího soudu) nemá Ústavní soud, co by dodal. Proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. dubna 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu