Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Nd 557/2025

20 Nd 557/2025-26

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobkyně R. S., zastoupené Zuzanou Candigliotou, advokátkou se sídlem v Brně, Burešova č. 615/6, proti žalované I. M., zastoupené JUDr. Ilonou Beránkovou, advokátkou se sídlem v Lovosicích, Osvoboditelů č. 1228/30, o určení, zda je žalobkyně dědičkou ze zákonné dědické posloupnosti po zůstaviteli, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. , o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení , takto:

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Třebíči předložil podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) Nejvyššímu soudu věc k rozhodnutí o přikázání Okresnímu soudu v Litoměřicích. Delegace je podle soudu vhodná z důvodu ekonomie řízení, neboť v obvodu Okresního soudu v Litoměřicích má bydliště jak žalovaná, tak i dva navržení svědci (svědci podpisu závěti), přičemž výslech těchto svědků by s ohledem na jejich důležitost měl být proveden osobně, a nikoliv prostřednictvím videokonference. Žalobkyně má podle soudu bydliště v Ústí nad Labem, jehož vzdálenost od Litoměřic je podstatně menší než od Třebíče.

Žalobkyně s přikázáním věci nesouhlasila, neboť nemá bydliště v Ústí nad Labem, jak uvedl Okresní soud v Třebíči, ale v Dukovanech, kde se skutečně zdržuje. V důsledku delegace by pouze vznikly průtahy v řízení, přičemž už nyní uplynul téměř rok od usnesení notáře, kterým odkázal na podání žaloby. Kromě dvou shora uvedených svědků bude podle žalobkyně třeba vyslechnout i další svědky (k otázce délky soužití žalobkyně se zůstavitelem) s bydlištěm v obvodu Okresního soudu v Třebíči. Nadto žalobkyně podala žalobu přesně podle pokynu notáře potvrzeného usnesením Krajského soudu v Brně, a Okresní soud v Třebíči je ve věci místně příslušný podle Ač nejde o řízení ve věci náhrady újmy, podle žalobkyně způsobila žalovaná a svědci podpisu závěti žalobkyni újmu předložením padělané závěti, k čemuž došlo u notáře v Třebíči. Policejním orgánem, který věc prošetřuje, je Obvodní oddělení Policie ČR Třebíč, u něhož si soud může vyžádat předběžné výsledky šetření. Z hlediska hodnoty dědictví je nejvýznamnější položkou nemovitá věc, v níž žalobkyně bydlí, a která leží v obvodu Okresního soudu v Třebíči. Žalobkyně nepovažuje za dostatečný důvod k přikázání věci jinému soudu bydliště svědků podpisu závěti, kteří neměli problém svědčit u notáře v Třebíči. Ohledně zdravotního stavu žalované je otázkou, zda by vůbec byla schopná se dostavit na soudní jednání k Okresnímu soudu v Litoměřicích. Podle názoru žalobkyně budou pro rozhodnutí podstatné zejména výsledky policejního šetření. Z uvedených důvodů a rovněž z důvodu předcházení průtahům ve věci žalobkyně trvá na projednání věci Okresním soudem v Třebíči.

Žalovaná s přikázáním věci souhlasila a doplnila, že trpí velmi závažnými zdravotními problémy a kromě nezbytných cest k lékaři téměř nevychází ze svého domu. Její zdravotní stav údajně zcela vylučuje cestu k Okresnímu soudu v Třebíči. Proto žalovaná navrhla přikázání věci Okresnímu soudu v Litoměřicích.

Podle ustanovení může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a jako takovou je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.

Podle názoru Nejvyššího soudu nelze s ohledem na obsah vyjádření žalobkyně důvody uváděné Okresním soudem v Třebíči a žalovanou považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Z obsahu spisu pak nevyplývají žádné další skutečnosti pro závěr, že by přikázáním věci Okresnímu soudu v Litoměřicích bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Okresního soudu v Třebíči.

Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Okresnímu soudu v Litoměřicích nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. 10. 2025

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu