Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2594/2025

30 Cdo 2594/2025-128

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Jana Kolby a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobců: a)D. H. a b)P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 120 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. (původně u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. ), o dovolání žalobce b) proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 2. 2025, č. j. -97, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2025, č. j. -113, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 19. 2. 2025, č. j. -97, zastavil dovolací řízení podle , o soudních poplatcích, v platném znění, neboť žalobci nezaplatili soudní poplatek z dovolání ve lhůtě stanovené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 12. 2024, č. j. -93, které jim bylo doručeno dne 10. 1. 2025 a dne 16. 1. 2025. Dále rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 22. 5. 2025, č. j. -113, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Proti takto identifikovaným usnesením soudu prvního stupně i soudu odvolacího podal žalobce b) včasné dovolání.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “

Rozhodnutí soudu prvního stupně v dovolacím řízení přezkoumávat nelze (srov. , podle kterého lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, a , podle něhož je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje). Jelikož funkční příslušnost Nejvyššího soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl v řízení o podaném dovolání pokračovat, Nejvyšší soud dovolací řízení o této části podaného dovolání žalobce b) podle a , věty první, zastavil (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2006).

Dovolání žalobce b) proti usnesení odvolacího soudu pak není objektivně přípustné podle

Dovolací soud proto postupoval podle ustanovení a dovolání proti usnesení odvolacího soudu jako objektivně nepřípustné odmítl.

Jelikož není dána funkční příslušnost dovolacího soudu k projednání dovolání proti usnesení soudu prvního stupně a dovolání proti usnesení odvolacího soudu není dle přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce b) ( a 4 a ), ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat.

Dovolací soud se taktéž nezabýval samostatně návrhem žalobce b) na odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadených usnesení, když o dovolání žalobce rozhodl v přiměřené lhůtě. Nadto o jejich odkladu vykonatelnosti či právní moci nelze při nedostatku funkční příslušnosti dovolacího soudu a u objektivně nepřípustného dovolání ani uvažovat.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť dovoláním napadenými rozhodnutími nebylo řízení skončeno, a o těchto nákladech tedy bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 10. 2025

Mgr. Vít Bičák předseda senátu