Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2228/2025

33 Cdo 2228/2025-128

USNESENÍ

F. N.

D. B.

, zastoupené Mgr. Andreou Hradilovou, advokátkou se sídlem Nové Město nad Metují, Komenského 54, o zaplacení 100 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 4. 2025, č. j. -102, ve znění usnesení ze dne 30. 4. 2025, č. j. -107, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 5 550 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokátky Andrey Hradilové.

Odůvodnění:(dle )

1. Okresní soud v Náchodě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 9. 12. 2024, č. j. -69, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vůči žalované částky 100 000 Kč představující smluvní pokutu a rozhodl o nákladech řízení.

2. Krajský soud v Hradci Králové (odvolací soud) v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání, jehož přípustnost zakládá na přesvědčení, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, a které v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud nebyly řešeny. K odchýlení se od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu podle něho došlo při řešení otázky objektivní povahy práva na smluvní pokutu. Jako dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu neřešenou předkládá otázku, zda se smluvní povinnost zdržet se difamujících výroků, jako jsou projevy zášti a nepřátelství nebo zásahy do dobrého jména, sjednaná mezi stranami jakéhokoliv odkazu na ustanovení o ochraně osobnosti ve smyslu a násl. , , a zajištěná smluvní pokutou, posuzuje podle stejných kritérií, jaká platí pro zásahy do osobnostních práv, zejména v tom smyslu, že výrok s pravdivým základem nelze považovat za porušení takové smluvní povinnosti. Dále dovolatel namítá nepřezkoumatelnost rozsudku pro nedostatek důvodů. Navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek včetně rozsudku soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalovaná navrhla dovolání zamítnout.

5. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , zkoumal, zda dovolání obsahuje zákonné obligatorní náležitosti dovolání a zda je přípustné.

6. Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

7. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

8. Přípustnost dovolání podle není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

9. Dovolání není přípustné.

10. V souvislosti s otázkou týkající se tzv. objektivní povahy smluvní pokuty, jejímž prostřednictvím posazuje, že vznik práva na smluvní pokutu je vázán na porušení smluvní povinnosti bez ohledu na okolnosti, za nichž škůdce svou smluvní povinnost porušil, dovolatel přehlíží, že napadené rozhodnutí na řešení této otázky není založeno. Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) totiž dospěl k závěru, že žalovaná žádnou z povinností, k nimž se v dotyčné dohodě zavázala, svým ústním projevem u inkriminovaného jednání soudu neporušila. Okolnostmi ani příčinami, které k porušení měly vést, se proto nezabýval. Stejně tak není jeho právní závěr, že k porušení smluvní povinnosti ze strany žalované nedošlo, založen na absenci předpokladu úmyslného zavinění, oproti čemuž dovolatel prosazuje, že „při hodnocení všech okolností je třeba dospět k jednoznačnému závěru o tom, že jednání žalované úmyslné bylo“.

11. Přípustnost dovolání nezakládá dovolatelem předestřená otázka, zda lze porušení smluvní povinnosti posuzovat „optikou“ zákonných ustanovení či judikatury vztahující se k ochraně osobnosti. Dovolatel její řešení částečně zakládá na vlastní verzi skutkového stavu a na odlišném hodnocení v řízení provedených důkazů, neboť prosazuje, že „se žalovaná zavázala nevyjadřovat se před třetími osobami negativně v souvislosti s trestním řízením žalobce“, což nekoresponduje se zjištěním, z nichž vycházely soudy obou stupňů, že se žalovaná zavázala „zachovávat dobré jméno druhé smluvní strany a zdržet se veškerých projevů zášti či nepřátelství“. Dále je třeba poznamenat, že byť odvolací soud aproboval, že soud prvního stupně projev žalované hodnotil též optikou judikatury vztahující se k ochraně osobnosti, nelze z řečeného vyvodit, že by na tomto závěru bylo jeho rozhodnutí založeno. Soud prvního stupně totiž (pouze v souvislosti s hodnocením, zda projev žalované byl způsobilý zasáhnout do práv chráněných dotyčným smluvním ujednáním) judikaturu týkající se zásahu do osobnostních práv v případě zveřejnění pravdivých informací zmínil pouze podpůrně, nikoliv, že by na jejích závěrech právní posouzení uvedené otázky (zda k porušení smluvní povinnosti došlo či nikoliv) založil. Odkaz dovolatele na usnesení ze dne 26. 7. 2023, sp. zn. , není případný, neboť napadené rozhodnutí s ním není v rozporu.

12. Protože se dovolateli nepodařilo zpochybnit stěžejní právní závěr, na němž je napadený rozsudek založen, že k porušení smluvní povinnosti ze strany žalované nedošlo, je nadbytečné se zabývat námitkou vůči správnosti dalšího důvodu pro zamítnutí žaloby. Obstojí-li právní závěr první, není třeba se zabývat námitkou vůči nepřezkoumatelnosti rozsudku a správností druhého do úvahy přicházejícího důvodu zamítnutí žaloby uvedeného pouze jako obiter dictum.

13. Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené dovolání žalobce podle ustanovení odmítl.

14. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba v posuzovaném případě zdůvodňovat ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může účastnice podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 24. 9. 2025

JUDr. Pavel Horňák předseda senátu