Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1997/2025

33 Cdo 1997/2025-344

USNESENÍ

I. Dovolání seodmítá.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhal po žalovaných povinných společně a nerozdílně zaplacení částky 1 500 000 Kč s úrokem z prodlení od 1. 10. 2012 do zaplacení z titulu ústní smlouvy o půjčce ze dne 31. 8. 2012.

Okresní soud v Karviné (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 29. 4. 2016, č. j. -220, uložil žalovaným povinným společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 935 000 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, v rozsahu částky 565 000 Kč s úrokem z prodlení žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 12. 12. 2016, č. j. -269, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud v souladu se závěrem soudu prvního stupně uzavřel, že žalobce žalovaným dne 31. 8. 2012 předal částku 935 000 Kč, kterou dne 31. 8. 2012 vybral ze svého bankovního účtu. Pokud jde o tvrzenou částku 1 500 000 Kč soud prvního stupně správně dovodil, že se nejednalo o jistinu, kterou by žalobce žalovaným dne 31. 8. 2012 v hotovosti předal. Odvolací soud nepřehlédl, že smlouva o půjčce nebyla uzavřena písemně, ani že si žalobce žalovanými nenechal potvrdit převzetí peněz. Na základě uzavřené smlouvy o půjčce tak vznikla žalovaným podle a , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), povinnost vrátit žalobci částku 935 000 Kč se sjednaným úrokem a dalšími případnými závazky do 30. 9. 2012. Jelikož žalovaní svou povinnost ve sjednaném termínu splatnosti nesplnili, ocitli se podle obč. zák. od 1. 10. 2012 v prodlení a jsou povinni zaplatit i úroky z prodlení z dlužné částky.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání, které má za přípustné podle , neboť napadené rozhodnutí podle jeho přesvědčení závisí na vyřešení šesti otázek hmotného a procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny.

Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 ).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení (či jeho části).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení a 2 tím nejsou dotčena.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srovnej větu první ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného či procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a zda je tedy dovolání podle přípustné, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Nesouhlas s právním posouzením věci v šesti dovoláním vymezených otázkách dovolatel buduje na vlastní skutkové verzi, že žalovaným zapůjčil částku ve výši 1 500 000 Kč. Odvolací soud přitom přejal skutková zjištění soudu prvního stupně, že ucelený řetězec nepřímých důkazů spolehlivě vyvrací žalobcovo tvrzení, že zástavní smlouva byla uzavřena k zajištění půjčky ve výši jistiny 1 500 000 Kč, a naopak jednoznačně prokazuje, že jistinou byla pouze částka 935 000 Kč. Rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá na dovoláním vymezených otázkách, neboť žalobce se snaží docílit změny skutkového stavu, než k jakému dospěl odvolací soud. Dovolatelem vymezené právní otázky tak nemohou založit přípustnost dovolání.

Skutkový stav věci, k němuž dospěl hodnocením provedených důkazů odvolací soud, nelze – až na výjimečný případ extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, kdy hodnocení důkazů je založeno na libovůli (k tomu srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 181/2005, a ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. , popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. , nebo ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. ) – dovoláním úspěšně zpochybnit (srov. ). O případ extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy v souzené věci nejde.

Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 9. 2025

JUDr. Václav Duda předseda senátu