Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2238/2025

-95

USNESENÍ

I. Řízení o dovolání žalobce sezastavuje.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal zaplacení částky 2 488 000 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu a umožnění eutanazie.

Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 15. 7. 2024, č. j. -14, odmítl podání žalobce ze dne 10. 5. 2024 (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „“.

Ustanovení , které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje , podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání doručené soudu dne 22. 10. 2024 (č. l. 22), při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Na základě výzvy soudu, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání (usnesení soudu prvního stupně ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. -27), žalobce požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a současně vznesl blíže nespecifikovanou námitku podjatosti. O této žádosti a v návaznosti na zjištění majetkových poměrů žalobce bylo rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 19. 5. 2025, č. j. -90, tak, že se žalobce osvobozuje od soudních poplatků pro dovolací řízení v plném rozsahu (výrok I) a že se žalobci ustanovuje zástupce pro dovolací řízení Mgr. Tomáš Svoboda, advokát se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8 (výrok II). Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 11. 6. 2025. Ustanovený advokát však v zákonné dvouměsíční lhůtě nepodal doplnění dovolání ( část věty druhé za středníkem ). Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle části věty před středníkem a věty třetí , a řízení zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 8. 2020, sp. zn. ).

Nejvyšší soud se dále zabýval neurčitou námitkou podjatosti. Z obsahu spisu vyplývá a z jiné úřední činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že žalobce podává soudům rozsáhlá podání, v nichž uplatňuje neurčité a neadresné námitky podjatosti soudců, popř. celých soudů, čímž zatěžuje řádný postup soudů v projednání vlastních procesních návrhů. Argumentace obsažená v těchto podáních zpravidla není pro předmětné řízení, případně pro nastalou procesní situaci, právně relevantní. Takové jednání je třeba kvalifikovat jako zneužití procesních práv, které podle a nepožívá právní ochrany (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. , či ze dne 20. 7. 2017, sp. zn. ). Nejvyšší soud proto k takto uplatněné a navíc neurčité námitce podjatosti nepřihlížel. V jiných srovnatelných věcech nebylo na odpovídající výzvu, v níž soud o nárocích kladených na námitku podjatosti žalobce poučil, adekvátně reagováno.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 9. 2025

Mgr. Vít Bičák předseda senátu