Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1539/2025

-175

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobce M. Z., zastoupeného Mgr. Ing. Zdeňkem Stanovským, advokátem se sídlem v Praze 6, Na Hutích 661/9, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 245 955,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2024, č. j. -149, takto:

Odůvodnění:

1. Žalobce se domáhal na žalované náhrady škody ve výši 45 955,80 Kč a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím, které mu měly vzniknout nesprávným úředním postupem soudního exekutora JUDr. Marcela Smékala, Exekutorský úřad Praha-východ, v řízení vedeném pod sp. zn. 081 Ex 00554/20 proti žalobci jako povinnému k uspokojení pohledávky na dlužném výživném. Nesprávný úřední postup žalobce spatřoval v tom, že nebyly splněny podmínky pro vydání exekučního příkazu č. j. 081 Ex 00554/20-148 postihující jeho řidičské oprávnění. Žalobci tak vznikla nemajetková újma spočívající v nemožnosti řídit motorové vozidlo, stresu a beznaději. Majetkovou újmu představovaly náklady na právní zastoupení.

2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 28. 3. 2024, č. j. -109, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 12. 2024, č. j. -160, konstatoval, že v řízení vedeném soudním exekutorem JUDr. Marcelem Smékalem, Exekutorský úřad Praha-východ pod sp. zn. 081 EX 00554/20 bylo porušeno právo žalobce podle článku 11 odst. 1d nesprávným úředním postupem spočívajícím v provedení exekuce exekučním příkazem ze dne 13. 5. 2022, č.j. 081 EX 00554/20-148, kterým bylo žalobci postiženo řidičské oprávnění (výrok I), zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení 245 955,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 245 955,80 Kč od 10. 9. 2023 do zaplacení (výrok II), mezi žalobcem a žalovanou žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III) a rovněž nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení mezi žalobcem a vedlejším účastníkem (výrok IV).

3. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem zastavil řízení o odvolání vedlejšího účastníka (výrok I rozsudku odvolacího soudu), rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé II potvrdil a ve vyhovujícím výroku I o věci samé změnil tak, že žalobu zamítl (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 1200 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu).

4. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v rozsahu výroku II včasným dovoláním, jež však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „“, odmítl.

5. Odvolací soud v bodě 41 napadeného rozsudku uzavřel, že žalobce má „již od 21. 5. 2021 zadržen řidičský průkaz, takže omezení v řízení motorových vozidel u žalobce nastalo mnohem dříve a bez jakékoliv souvislosti se zkoumaným exekučním řízením (což nebylo zpochybněno ani v průběhu ústního jednání před odvolacím soudem). V důsledku vydání, doručení a provedení exekučního příkazu č. l. 148 tedy žalobci žádné nové omezení v jeho životě nevzniklo.“ Žalobce ve svém dovolání tento závěr odvolacího soudu nijak nezpochybnil a věnoval se v něm výlučně otázkám existence nesprávného úředního postupu.

6. Jestliže obstál výše uvedený důvod, pro nějž odvolací soud nároku žalobce nevyhověl, nemůže žádný další dovolací důvod naplnit podmínky přípustnosti dovolání podle , neboť ani odlišné vyřešení dovolacími námitkami vymezeného předmětu dovolacího řízení by se nemohlo v poměrech žalobce nijak projevit, což činí jeho dovolání nepřípustným (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

7. K vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlíží pouze tehdy, je-li dovolání přípustné ( ).

8. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 8. 2025

JUDr. Pavel Simon předseda senátu